Lepší vody

Pokud si myslíte, že voda je voda, nemá snad ani význam číst dál. A nemá už vůbec žádný smysl se zajímat o sortiment italské firmy Aqua Concept (

www.aquaconcept.it

), která v rozporu s názorem, že voda je voda, nabízí desítky vod. Je jim dokonce věnován celý vodní butik na římském nádraží Termini, obchod přetékající tímto jediným zbožím, ovšem v nejrůznějších lahvích, ke všem jídlům, pro znalce designu i pro majitele ledvinových kamenů. Také v lepších kavárnách a hotelích v italských městech je možné si vybírat z celého vodního lístku, přičemž ceny se pohybují od čtyř až po pětadvacet eur za lahev.

Pětadvacet eur, v přepočtu přes šest set korun, tolik na účet připíšou třeba v milánské kavárně Lino’s Coffee za půllitrovku ze speciální edice Evianu. Za tuto cenu obdrží zákazník vodu bez bublinek plus krabici a v ní lahev s obřím jménem Jeana Paula Gaultiera, který ji navrhl a tímto také značně prodražil.

V nabídce tohoto a jiných lepších podniků nemůže chybět ani Fiji Water. PET lahev za pět eur nevypadá ani nechutná výjimečně, ale obsahuje hodně minerálů. Jejím výrobcům se ovšem povedlo z tohoto faktu vyrobit pověst zázračného nápoje, který pije každý, kdo na světě něco znamená, takže samozřejmě Madonna a pochopitelně Obama. Antiglobalisté však upozorňují, že z Fiji se každý rok odvezou miliony litrů ekologické vody, ačkoli třetina tamních obyvatel má pitné vody nedostatek. A tak je stále o čem mluvit.

Což je právě to podstatné, protože právě dobrý příběh dělá z obyčejné vody luxusní. Tak třeba skotská Gleneagles je zvláště vhodná k ředění whisky. Nizozemská OGO má zase vysoký obsah kyslíku, což sice nemá vliv ani na zdraví, ani na chuť, i tak to ale poslouží jako specialita. Přehled všech pozoruhodných vlastností vody, jako je stáří, virginita, čili nedotčenost okolním prostředím, anebo minerálnost, všechny tyto nuance je možné pochopit při studiu serveru www.finewaters.com.

A nyní zpráva o stavu vody v Česku. Zaprvé: některé ze zmíněných vod se u nás dají opatřit ve výběrových hotelích nebo v pražském obchodě Culinaria. A zadruhé: prodej těchto vod činí několik lahví do týdne, a to většinou cizincům. Češi totiž pořád ještě věří, že voda je prostě a jednoduše voda.