S bílým pláštěm z krize
Evropský komisař pro vědu Janez Potočnik má problémy. Měsíce přesvědčoval Evropu o správnosti miliardových investic do vědy a tlačil na přijetí jednotné „výzkumnické“ legislativy. Pak přišla krize, Evropané se začali zajímat výhradně o záchranná opatření a investice do postižených bank i celých ekonomik. Na financování vědy se pozapomnělo a Potočnik se teď obává, že si jednotlivé země na své původní záměry jen tak nevzpomenou.
Evropský komisař pro vědu Janez Potočnik má problémy. Měsíce přesvědčoval Evropu o správnosti miliardových investic do vědy a tlačil na přijetí jednotné „výzkumnické“ legislativy. Pak přišla krize, Evropané se začali zajímat výhradně o záchranná opatření a investice do postižených bank i celých ekonomik. Na financování vědy se pozapomnělo a Potočnik se teď obává, že si jednotlivé země na své původní záměry jen tak nevzpomenou.
„Peníze, které slíbila Unie, na vědu půjdou – rozpočet už je dávno schválený a měnit se nebude. Dá se ale předpokládat, že krize zpomalí financování na národní a také soukromé úrovni,“ říká mluvčí evropské komise pro vědu Catherine Rayová.
Obavy jsou oprávněné. Krize zasáhla ve velkém většinu firem, které se na evropském výzkumu podílejí. Firmy mají kvůli krizi problémy se získáváním úvěrů na výzkumy, jejichž výsledek není zaručen, a nevyhnulo se jim ani velké propouštění. Právě omezení výzkumu je pro většinu firem způsobem, jak ušetřit.
Plány pomalu mizí
Vědecké plány, které Evropská komise spřádala před pár měsíci, berou pomalu za své. Velmi tvrdě zasáhla krize především farmaceutické firmy a společnosti, které se zabývají vývojem biotechnologií.
Problémy, propouštění a omezení vývoje nových léčiv ohlásila například britsko-švédská společnost AstraZeneca,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu