Topolánek to věděl

První březnové úterý vládne v kuloárech Poslanecké sněmovny napjatá atmosféra. Opozice se pokouší svolat mimořádnou schůzi. Probírat na ní chce „útok“ vládních politiků a nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké na nezávislost zdejší justice. Zdánlivě jde o starou věc: předloňskou úspěšnou snahu představitelů moci zastavit přes své utajené spojence v justici vyšetřování bývalého lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka, které ohrožovalo existenci vlády. Tuto operaci doprovázela svého času i profesní likvidace všech, kteří se na postup mocných nebáli veřejně upozornit. Naposledy, a v tom je aktuálnost současného rozruchu, byl kvůli této kritice před dvěma týdny odvolán šéf libereckých státních zástupců Adam Bašný.

„Kauza Jiřího Čunka vytvořila vážná podezření na manipulaci a na politické ovlivňování justice v České republice,“ hřímá od mikrofonu místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). „To si dovolil říct pan Bašný a byl odvolán. Ministr Pospíšil zasáhl v jeho prospěch, ale to je málo. Vláda musí odvolat paní Veseckou a celou věc začít řádně řešit.“ Z koalice se k tématu nikdo nevyjadřuje, následuje tedy hlasování. V něm koalice vítězí poměrem 76:69 hlasům a tento bod je vyřazen z programu. Hned nato zasedání končí a poslanci se rozcházejí domů.

Podobně vládní politici postupovali i v minulosti. Jakýkoli pokus otevřít veřejnou parlamentní rozpravu o znásilnění justice mocnými muži exekutivy ve věci Čunek odbývali s tím, že „pro to nejsou žádné důkazy“, a tedy „není co probírat“. Stejně argumentovali i nyní. Nicméně teď na světlo vypluly informace, po kterých problém zásadního útoku na českou justici už jednoduše odbývat nepůjde.

Noční schůzka

Indicie, že se někdo z vládních politiků snaží zastavit vyšetřování Čunkovy korupce, tu máme už od srpna 2007. Tehdy se poprvé objevila – později u soudu potvrzená – informace o třech schůzkách, na nichž se provládní emisaři (viz rámeček) pokoušeli přinutit ostravskou krajskou žalobkyni Zlatuši Andělovou, aby zpomalila nebo zastavila pro vládu nebezpečné vyšetřování. Když se ani napotřetí nepodařilo Andělovou přesvědčit, aby její lidé upustili od Čunkova trestního stíhání, vstoupila do případu přímo nejvyšší státní zástupkyně Vesecká a zastavila věc jinak (viz rámeček).

Od začátku samozřejmě nedávalo logiku, proč by Vesecká zasahovala ve prospěch Čunka a Topolánkova kabinetu sama od sebe. Nicméně až dosud chyběly jednoznačné důkazy, že to dělala na příkaz politiků. Respekt teď ale získal zásadní informace, které ukazují, že na začátku zastavení pro vládu výbušné kauzy vicepremiéra Čunka a tím pádem i na začátku umlčení zdejší spravedlnosti stáli vládní politici z okruhu premiéra Mirka Topolánka. A není vyloučeno, že možná i sám premiér.

Cíl utajované schůzky byl jasný: donutit ministra spravedlnosti, aby zabránil Čunkovu vyšetřování.Tři vysoce důvěryhodné, na sobě nezávislé zdroje z prostředí zdejší justice a politiky Respektu popsaly, že třem výše zmíněným schůzkám mezi Veseckou a spol. a žalobkyní Andělovou předcházela ještě jedna klíčová schůzka. Proběhla zhruba dva měsíce po začátku Čunkova vyšetřování, na přelomu roku 2006 a 2007. Došlo k ní v půl jedenácté večer, v jedné z kaváren poblíž pražské budovy ministerstva spravedlnosti. Schůzky se účastnil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) a dva další muži. Podle jednoho ze zdrojů Respektu měl být jedním z mužů blízký politický spojenec premiéra Mirka Topolánka – náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr (ODS). Pospíšil oba muže přijal s tím, že se k němu prý objednali jako pověřenci premiéra. Hlavním tématem rozhovoru mělo být to, jak zpomalit Čunkovo vyšetřování, aby to neohrozilo existenci vlády.

Oba muži podle informací Respektu Pospíšilovi předložili ve třech kopiích na hlavičkovém papíru ministerstva spravedlnosti dopředu sepsanou ministrovu stížnost na porušení zákona ve věci Čunek. Plán byl, že ihned po případném oficiálním obvinění vicepremiéra z korupce půjde Pospíšilova stížnost k Nejvyššímu soudu s odůvodněním, že policie udělala v Čunkově vyšetřování řadu chyb. Kdyby soud Pospíšilovi vyhověl, což v minulosti ministrům činil, vláda by byla zachráněná – vyšetřování kauzy Čunek by se vrátilo na začátek a bylo by značně zpochybněno.

Pospíšil se ovšem podle našich zdrojů odmítl nočnímu nátlaku podřídit, naopak hned kontaktoval premiéra s otázkou, zda byl nátlak veden s jeho vědomím. Mirek Topolánek mu to – opět podle našich zdrojů – na osobním setkání údajně popřel.

Samotného ministra se nám s otázkami ohledně této schůzky podařilo zastihnout v kuloárech sněmu pár minut před zastavením rozpravy na téma Bašný. Ptáme se ho, zda se tenkrát skutečně tlaku vzepřel a jestli by okolnosti schůzky nemohl blíže objasnit. Na to ministr upadá v dlouhé minutové mlčení. „To nejsem způsobilý komentovat,“ říká pak značně rozechvělým hlasem. „Dostal jste mne, jsem z toho naměkko.“ Že ke schůzce došlo, ministr nevyvrací. „Já vám to v tomto směru nebudu komentovat,“ říká. „Mám k tomu jenom jednu větu a ta je pravdivá, premiér po mně tyto úkony nechtěl. Dál k tomu nebudu víc dodávat.“

Na otázky, kdo tedy „úkony“ chtěl a jak na tyto informace později premiér reagoval, už Pospíšil neodpovídá. Blíže nechce objasňovat ani to, proč se oba muži na schůzce údajně zaštiťovali premiérem a proč se s nimi sešel v noci a mimo svůj úřad. Místo jasných odpovědí Jiří Pospíšil naopak schůzku předčasně končí a odchází do poslaneckých kuloárů.

Vzápětí na místě kontaktujeme náměstka Šnajdra, který přihlíží sněmovnímu jednání. „To je nesmysl. Takové schůzky jsem se neúčastnil, žádný tlak jsem na nikoho ve věci Čunek nevyvíjel,“ říká náměstek Šnajdr na otázku po své účasti na schůzce s Pospíšilem. Pak okamžitě ukončuje rozhovor a odchází shánět premiéra. „Mirku, potřebuji s tebou nutně mluvit,“ volá náměstek Šnajdr o pár vteřin později na ministerského předsedu a rychle ho odvádí do veřejnosti nepřístupné části Poslanecké sněmovny. Asi po třech minutách premiér z uzavřené místnosti rychle vychází a míří k opodál stojícímu ministru spravedlnosti. „O tamtěch věcech si ještě musím vážně promluvit,“ říká Pospíšilovi podrážděným hlasem a míří i s ochrankou pryč. „Nebudu vám dávat žádné vyjádření,“ odmítá přitom bezprostřední pokus Respektu oslovit ho. Později reaguje na několik dotazů zaslaných SMS zprávou. „Nevím o žádné takové schůzce,“ píše premiér. „Na žádné otázky odpovídat nemíním. To, v čem já žiji, je válka se zlem. Jste nepřítel.“

Kdo zvítězí

Co v kauze Čunek znamená „být nepřítelem“, naposledy na vlastní kůži poznal šéf libereckých žalobců Adam Bašný. Loni v zimě v proslovu na konferenci protikorupční organizace Transparency International veřejně zkritizoval politicky motivované zastavení Čunkovy kauzy s tím, že tak exekutiva s pomocí nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké pošlapala vládu práva. Za tuto kritiku byl Bašný, podobně jako před ním několik dalších žalobců po celé zemi, odvolán.

Před moderní budovou libereckého státního zastupitelství stojí dva starší muži a vychutnávají si odpolední cigaretu. „Řekl jim pravdu do očí, ale co z toho má? Teď si nahoře balí věci a je sesazenej,“ říká první z nich svému kolegovi, jednomu z místních zaměstnanců. „To je jasný. Za pár dní to utichne a co se změní? Nic, za vším se zavře voda a půjde se dál, akorát bez něj,“ přitakává druhý muž.

Zuří boj o zdejší justici. Ve hře je, zda spravedlnost bude dále znásilňována, či ne. Člověk, o kterém se vede tato rozprava, si právě ve své kanceláři ukládá věci do papírové krabice. „Rozhodně nelituji, že jsem to udělal,“ říká v tu chvíli už bývalý šéf libereckých žalobců Adam Bašný. „Stálo mě to sice místo, ale zase se tím otevřela šance na očistu státního zastupitelství.“

„Pro politiky i starší generaci státních zástupců je pan Bašný nebezpečný,“ říká bývalý ministr spravedlnosti a jedna ze zdejších respektovaných postav justice Karel Čermák.„Patří mezi novou generaci státních zástupců. Chápání práva se neučil od komunistů, neučil se tedy sloužit mocným. Naopak nebojí se jít proti nim a upozorňovat na jejich chyby. Tím je ohrožuje, a proto ho exemplárně potrestali, aby tak zastrašili i další podobně smýšlející zástupce.“ Pohled na dosavadní případy Adama Bašného skutečně ukazuje, že se nebojí „jít proti mocným“ a obvinit i vysoce postavené politiky nebo policisty. V poslední době například zastřešoval obvinění dvaceti tří zastupitelů včetně libereckého primátora za podezřelé a pod cenou výrazně prodané městské pozemky. Nebo nechal zatknout bývalého ředitele liberecké policie a jeho tři kolegy za přijímání úplatků od libereckých politiků výměnou za „zneškodnění“ stop ve věci jejich dopravních přestupků.

Podle Karla Čermáka, Adama Bašného nebo bývalého vrchního olomouckého žalobce Iva Ištvána, který byl dříve odvolán za stejnou věc jako Bašný, se dnes každopádně vede zásadní boj o podobu zdejší justice. Jde v něm prý o to, zda v justici zvítězí lidé, kteří zřejmě na objednávku politiků ohýbali právo podle aktuálních politických potřeb, nebo se prosadí ti, co ustupovat politickým tlakům odmítají a důsledně trvají na naplňování spravedlnosti. Aby zvítězila druhá možnost, je prý nutné požadovat vyvození odpovědnosti u politiků, kteří se na manipulaci justice podíleli i vůči nejvyšší státní zástupkyni.

Loajální muž

Jak tento zápas dopadne, lze teď jen těžko předvídat. Jisté nicméně je, že několik špiček zdejší justice už nyní čelí vážnému podezření, že se začaly chovat jako kriminálně-mocenská mafie: na konspirativních schůzkách si domlouvají zastavení politicky citlivých případů a profesně likvidují všechny, kteří se jim v tom postaví.

Pod okny rozlehlé pražské kanceláře druhého nejvýše postaveného státního zástupce v zemi hučí ranní dopravní špička. Že místnost obývá mladý žalobce, tu není nijak znát – velké kožené sedačky, tmavý nábytek, obrazy akademických umělců. Na toto místo Vlastimil Rampula (39) nastoupil před dvěma lety, jmenovala ho sem nejvyšší žalobkyně Vesecká. Oba spolu dříve pracovali v Hradci Králové, kde Vesecká profesně začínala. Jmenování Rampuly na prestižní místo vrchního pražského žalobce vzbudilo v části odborné veřejnosti rozruch. Ani ne tak kvůli Rampulově mládí, ale především kvůli tomu, že na tento důležitý a náročný post byl jmenován muž, který do té doby neměl na svém kontě žádné výrazné profesní úspěchy.

Vzhledem k tomu, že Renata Vesecká avizovala Rampulovo jmenování jako nutný krok k oživení do té doby neúspěšně vedeného úřadu (pod Rampulovým předchůdcem Jiřím Kulvejtem skutečně vázlo vyšetřování závažných případů), vyvolalo Rampulovo jmenování otázku, jakými profesními vlastnostmi ji zaujal. „Proč si mě paní Vesecká vybrala, nevím,“ říká ve své kanceláři žalobce Rampula. „Jak si to vysvětluji já? Těžko říct, například komunikativnost nebo loajalita.“

Jako vrchní státní zástupce jde zatím Rampula spíše ve šlépějích svého předchůdce, vyšetřování žádného velkého případu se moc nezrychlilo. Svoji loajalitu naopak prokázal zatím dokonale. Například tím, že za kritiku Vesecké doporučil svému podřízenému Jiřímu Křivancovi Bašného odvolání. Proč navrhl likvidaci někoho, kdo projevil v boji za spravedlnost odvahu? „Státní zástupce nemá co komentovat kauzy, které neřeší. Nemá pro to dostatek informací, aby o tom mohl kompetentně mluvit,“ říká Rampula. Jenže Bašný přece nekritizoval „kauzu jiného kolegy“, vystoupil proti manipulativním zásahům špiček justice do řádného vyšetřování ostře sledovaného případu. „Já to vidím tak, jak jsem řekl,“ říká Rampula. A co říká podezřelým schůzkám v čele s Veseckou a manipulaci justice? „Nemyslím si o tom nic,“ říká žalobce.

Jak věc „vidí“ Renata Vesecká, není možné zjistit. Ačkoliv původně Respektu přislíbila na téma Bašný rozhovor, krátce před uzávěrkou ho „z časových důvodů“ zrušila. Získat odpovědi pak už od ní nebylo možné.

Dokud to neprojde

Očistit státní zastupitelství, tak jak o tom mluví žalobci Bašný nebo Ištván, je teď hodně v rukou politiků. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se na začátku justiční mafii vzepřel a teď vystoupil v Bašného prospěch, když zkritizoval jeho odvolání a propustil jeho přímého nadřízeného Křivance, který ho na Rampulovu žádost sesadil. Chystá v cestě za očistou justice další kroky – třeba odvolání žalobce Rampuly nebo Renaty Vesecké? „Ty věci kolem pana Bašného řeším, nebudu to teď více komentovat,“ říká jen stručně ministr Pospíšil.

Premiér Topolánek svůj podíl na politickém manipulování případu Čunek odmítá, vážné indicie, že to dělali lidé kolem něj, tu ale jsou. Jaké kroky tedy plánuje na očistu justice? To od Mirka Topolánka nelze zjistit, na dopředu domluvené e-mailové otázky odmítl odpovědět s tím, že už k věci nemá co říct. Další politici ODS nic podnikat nechystají. „Nebudu v tom nic dělat, nevidím k tomu důvod,“ říká například šéf ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda (ODS). „Obecně zastávám názor, že nejvyšší státní zástupkyně by měla mít ještě větší možnosti směrem ke svým podřízeným, když s něčím nebude spokojená, a vláda ještě větší možnost úkolovat ji.“

Očista státního zastupitelství je teď hlavně v rukou politiků. Jak se zachovají, není zatím jasné.Koaliční zelení opakovaně manipulaci justice kritizovali, před časem dokonce volali po odvolání Renaty Vesecké. Pak od toho ustoupili. Obnoví teď po kauze Bašný tento svůj požadavek a budou chtít vysvětlení i od premiéra? „Ten případ neznám do hloubky,“ říká šéf poslaneckého klubu zelených Přemysl Rabas.„Počkám si na detaily, teď k tomu nebudu zaujímat nějaký jasný postoj.“

Opozice se naopak nechce vzdát. Její představitelé říkají, že „budou věc zařazovat tak dlouho na jednání sněmovny, dokud to neprojde“. Jestli se plně podaří objasnit role Vesecké a Topolánka, bude nyní každopádně záviset i na aktivitě zástupců justice.

„Hodně“ i kvůli tomu, že když jejich profesní svazy nedávno otevřeně vystoupily proti odvolání žalobce Bašného a kritizovaly v té souvislosti dlouhodobou manipulaci zdejší justice, ministr spravedlnosti se podvolil jejich tlaku a Bašného se zastal. V tomto směru prý chtějí pokračovat dál. „Budeme se na to ptát ministra spravedlnosti a dalších politiků a budeme žádat jejich jasné vysvětlení,“ říkají shodně špičky Soudcovské unie ČR a Unie státních zástupců ČR. „Rozhodně to teď nenecháme usnout.“

Haló, tady mafie

listopad 2006: Policie začíná prověřovat podezření, že starosta Vsetína a novopečený senátor Jiří Čunek vzal v roce 2002 úplatek.

prosinec 2006: V jedné z pražských restaurací se schází ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil se dvěma muži, jedním z nich má být údajně náměstek ministra zdravotnictví Marek Šnajdr. Oba se mají zaštiťovat premiérovým pověřením a mají ministra žádat o zpomalení Čunkova vyšetřování. Pospíšil to odmítá.

leden 2007: Detektivové žádají Senát, aby Čunka zbavil imunity a vydal k trestnímu stíhání..

6. 2. 2007: V ostravské restauraci Rusticana se schází místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a poradce Úřadu vlády ČR Pavel Němec s dozorující žalobkyní Čunkovy kauzy Zlatuší Andělovou a zjišťují, jak je práce na vicepremiérově případu daleko.

7. 2. 2007: Senát zbavuje Jiřího Čunka imunity.

28. 2. 2007: Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká svolává druhou schůzku s Andělovou, opět jsou přítomní Němec a Kučera. V brněnském hotelu Internacional byla Andělová znovu dotazována, jak se případ vyvíjí, a bylo jí prý naznačováno, aby její lidé s pátráním nijak nespěchali. Kučera v té souvislosti podle Andělové například použil argument: „Ve vládě jsou problémy a bylo by dobré, kdyby se to ještě o tři měsíce protáhlo.“

Ony „problémy“ představovala následující past: koaliční zelení žádali, aby trestně stíhaný Čunek odešel z vlády, on však odejít sám odmítal a premiér Topolánek jej kvůli lidovcům nechtěl sám vyhazovat; vyhlásil proto, že jej odvolá až v případě, že se trestní stíhání promění v žalobu. Podráždění lidovci prohlásili, že bude-li Čunek odvolán, nepodpoří jejich strana klíčovou reformu veřejných financí, kterou v té době Topolánkův kabinet schvaloval.

7. 5. 2007: Došlo ke třetímu setkání mezi Andělovou a Veseckou, Kučerou a Němcem.

„Situace je vážná, stabilita vlády by měla mít přednost před nezávislostí justice,“ sdělil zde Kučera Andělové, když naznačila, že vicepremiér půjde zřejmě před soud.

8. 6. 2007: Vesecká odebírá kvůli „procesní chybě“ vyšetřování případu Čunek přerovskému žalobci Radimu Obstovi a předává ho do Jihlavy žalobci Arifu Salichovovi. Děje se tak několik dní před očekávanou obžalobou vicepremiéra kvůli podezření z korupce.

11. 6. 2007: Žalobce Salichov pročítá během dvou dnů tři tisíce stran spisu a odvolává z vyšetřování případu Čunek hlavního detektiva Milana Šošovičku.

7. 8. 2007: Žalobce Salichov zastavuje stíhání vicepremiéra Čunka s tím, že „skutek se nestal“. Salichovovo zdůvodnění je postaveno především na údajné nedůvěryhodnosti korunní svědkyně a také na tom, že vzal za své některé znalecké posudky doručené obhajobou, což je podle právníků přístup opravdu ojedinělý.

srpen 2007: Brněnská policie dostává anonymní e-mail, který ji upozorňuje na nestandardní postup Vesecké v celé kauze. Detektivové s ním jdou za příslušnou brněnskou městskou žalobkyní Milenou Hojovcovou a chtějí se na věc podívat blíže; Hojovcová jim další vyšetřování zakazuje a policie musí případ odložit.

začátek září 2007: Olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištván ministru spravedlnosti Pospíšilovi na dvouhodinové schůzce popisuje, jaký tlak byl na jeho podřízenou Zlatuši Andělovou vyvíjen během tří schůzek.

2. 11. 2007: Ministr spravedlnosti Pospíšil odvolává žalobce Ištvána kvůli nespecifikovanému úniku informací z jeho úřadu a obratem na jeho místo jmenuje brněnskou žalobkyni Hojovcovou.

20. 12. 2007: Někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová obviňuje sedm špiček české justice, že jsou „zákulisní soudní mafie“, která nestandardně ovlivňovala Čunkovo vyšetřování.

leden 2008: Sedm špiček zdejší justice v čele s nejvyšší státní zástupkyní Veseckou žaluje Marii Benešovou za její výrok o „justiční mafii“ s tím, že to výrazně ohrozilo jejich „dobrou pověst“.

5. 6. 2008: V případu „justiční mafie“ padá verdikt, ve kterém soudce Vojtěch Cepl zamítá stížnost Vesecké a spol. a potvrzuje, že vysocí představitelé justice v čele s Veseckou a Kučerou vicepremiérovo vyšetřování skutečně manipulovali.

19. 2. 2008: Ústecký krajský státní zástupce Jiří Křivanec odvolává libereckého žalobce Adama Bašného za jeho veřejně pronesenou kritiku „justiční mafie“ na konferenci protikorupční organizace Transparency International. Bašný zde ke kauze Čunek řekl: „To, co nalomilo důvěru laické i odborné veřejnosti, byla velmi odůvodněná podezření o zmanipulovanosti vyšetřování, o těch prapodivných schůzkách, vysvětlovaných jako běžná společenská setkání, jednou dokonce doplněných o vyzkoušení si nového automobilu lobbisty a bývalého ministra spravedlnosti. Bohužel, existuje oprávněná obava z politicko-ekonomických vlivů v justici. Byli jsme svědky takového velmi vážného podezření.“

3. 3. 2009: Vrchní soud v Praze ruší Ceplův verdikt, odůvodnění dosud není veřejné. Případ justiční mafie se tak opět vrací na začátek.