Smutná Hillary

Senátorka Hillary Clintonová má hlavu plnou snů. Podle prohlášení lidí ze svého okolí doufá, že za tři týdny zvítězí ve velkém stylu v Texasu. Že se jí totéž podaří v Ohiu. Že dožene ve finančních příspěvcích kampaň Baracka Obamy. Že se jí po odchodu hlavní manažerky a jejího zástupce nerozpadne zbytek týmu. Že se do konečného hlasování na stranickém kongresu na konci srpna přece jenom započítají také výsledky z Floridy a Michiganu, tedy ze států, jež byly kvůli porušení disciplíny z rozhodování již na podzim vyloučeny. A že tzv. superdelegáti, což jsou straničtí bossové s právem hlasovat bez ohledu na výsledky primárek, zvrátí výsledek v její prospěch. Nejsou to sny sebevědomého vítěze, spíše poslední naděje tonoucího. A to ještě před šesti týdny vystupovala Hillary Clintonová v roli demokratického prezidentského kandidáta, jehož nominace je tak neodvratná, jako že po zimě přijde jaro.

Senátorka Clintonová prožívá zřejmě nejtěžší chvíle svého tažení na Bílý dům. Po první prohře na začátku ledna v Iowě ještě chytila druhý dech v New Hampshiru. Potom mávla rukou nad výrazným vítězstvím Baracka Obamy v Jižní Karolíně s tím, že je to černošský stát. Rozhodnutí mělo padnout začátkem února během tzv. superúterý, volby konané zhruba v polovině amerických států skončily remízou – pro Clintonovou v nich hlasovalo 50,2 % voličů, pro jejího soupeře Baracka Obamu…