McKafíčka
Na místě tradiční pražské Malostranské kavárny se zahnízdil Starbucks. Není to první řetězec, který mění obsah slova kavárna.
Na místě tradiční pražské Malostranské kavárny se zahnízdil Starbucks. Není to první řetězec, který mění obsah slova kavárna. Čeští kavárníci se však nebojí: kávy v řetězcích jsou moc drahé a sladké a design provozoven zase nemastný a neslaný.
Starbucks je známý svou rozpínavostí a v USA na jejich logo narážíme na každém kroku; Američané znají vůni třicítky různých káv Starbucks už od roku 1971. U nás se mnohem expanzivněji choval Coffeeheaven, další síť „rychlých občerstvení kávou“. Britský řetězec značkuje půdu teprve sedm let, ale o to intenzivněji. Provozovny otevřel v Polsku, Lotyšsku, Bulharsku, Slovensku a Maďarsku, u nás jich má osmnáct. Vaří tu sice kvalitní kávu, ale místo ojedinělé atmosféry, nabízejí jen korporátní design bez chuti a bez zápachu.
Malostranský Starbucks na to jde o poznání citlivěji: poskytuje kavárenskou útulnost, skutečné hrnečky místo kelímků a štrúdl jako úlitbu místní tradici. Návštěvníků je téměř tisíc denně, desítka takzvaných „baristů“ za pultem se má co ohánět. Počáteční zájem Čechů o exotická vanilková latté a karamelová frapučína za 125 Kč však zřejmě brzy opadne – jsou lahodná a nešizená, ale příliš drahá a vydatná. Na dně půllitrové kávy s mlékem najdete třeba i čtvrtinu denní dávky kalorií.
Vymění kavárenský povaleč svůj šálek hořké arabiky za půllitrový hrnek se šlehačkovou čepicí? Malostranský Starbucks je povinnou zastávkou turistů na cestě mezi Karlovým mostem a Hradem. V ČR budou mít řetězce úzkou klientelu, myslí si gourmet a editor turistického průvodce Time Out Prague Will Tizard. Kvůli nízké kupní síle, malému prostoru pro expanzi a snad i tradiční nechuti Čechů k experimentům nám invaze kávových molochů nehrozí: „Praha nepotřebuje další korporaci bez vlastní tváře. Ačkoli – zákusky má Starbucks výborné.“
Autorka je spolupracovnicí Respektu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].