Němce po letech spokojenosti zachvátil strach z budoucnosti. Jak se to projeví v nedělních volbách?

Vstřícná uprchlická politika měla dlouho velkou veřejnou podporu. Po více než milionu uprchlíků z let 2015/2016 přišel více než milion utečenců z Ukrajiny a v minulých dvou letech další půl milion žadatelů o azyl, především z Blízkého východu. Města a obce narazily na své limity, nezvládají nově příchozí integrovat a většinový názor se zlomil. Dvě třetiny Němců požadují omezení migrace a přísnější politiku. Jak se to projeví v nadcházejících volbách, to popisuje aktuální reportáž z bavorského Aschaffenburgu.

Země je bohatá díky ocelářským, chemickým a automobilovým koncernům. Ty však nyní zavírají továrny. Je přitom třeba zdůraznit, že jsou mnohem víc než jen soukromými firmami: jsou hybateli německých hospodářských dějin. Některé z nich ve světě symbolizují Německo a pro mnoho Němců jsou příslibem trvale rostoucích platů a zajištěné prosperity. Zdá se však, že tento příběh nabírá nepříjemný směr. Existuje cesta k jejich záchraně? Odpověď na tuto otázku, která se bytostně dotýká celé Evropy, hledají reportéři týdeníku Die Zeit v této podrobné analýze.

Rakety Ukrajině, spalovací motory, nižší daně a přísnost k uprchlíkům. S čím jde do kampaně pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz? A jak vypadá jeho odklon od odkazu Angely Merkel? „Nemáte tušení, co se na nás valí za problémy. Je mi to srdečně líto, ale tuhle práci neumíte,“ vyčítal například před časem kancléři Scholzovi. Kancléř se mu rétoricky vyrovnal jen při památném projevu po ruské invazi na Ukrajinu, kdy ohlásil „Zeitenwende“ – historický obrat v německé politice vůči Rusku a na poli obrany. Merz mu za tento projev mimochodem poděkoval.

Alternativa pro Německo chce změnit německou současnost i pohled do minulosti. Počínaje Nordhausenem, kde má na podzim roku 2023 Jörg Prophet šanci stát se vůbec prvním německým primátorem za AfD. Do místní volební kampaně proti zvolení Propheta se zapojil i vedoucí památníku koncentračního tábora, který býval na okraji Nordhausenu. S Jensem-Christianem Wagnerem jsme se setkali v Buchenwaldu a popisoval, jak nárůst krajní pravice dopadá na jeho práci.

Málokdo se kancléři Scholzovi dívá pod ruku tak zblízka jako novinář Daniel Brössler, který má v deníku Süddeutsche Zeitung na starost zpravodajství o kancléřství. V rozhovoru rozebíráme Scholzův strach z ruské jaderné bomby, jeho etický kompas a postup vůči Rusku a Ukrajině i na špičkového politika neobvyklou, velmi samotářskou povahu. „Na rozdíl od Angely Merkel bývá šance si s ním po skončení celodenního programu v hotelu popovídat. Trochu popijete, on se rozpovídá, je na své poměry uvolněný. Ale přesto každou vteřinu využívá k vysvětlování svého pohledu na věc: proč dělá, co dělá, proč to nejde jinak, proč kritičtí novináři věci nerozumějí," popisuje novinář.

Až se nadcházející neděli dozvíme výsledky německých voleb, tak se opět budou výrazně lišit přesně podél někdejší železné opony. Na její východní straně budou například mnohem silnější populistické strany v čele s Alternativou pro Německo. Steffen Mau, slavný sociolog a rodák ze sídliště ve východním Rostocku, loni napsal bestseller, ve kterém tvrdí, že rozdíly mezi oběma částmi Německa nikdy nezmizí.

Reportáž z „křemíkového Saska“, které se stalo evropským těžištěm výroby čipů. Zdejší polovodičový obor dnes zaměstnává přes sedmdesát tisíc lidí a spadá do něj síť asi pěti stovek firem a institucí. Obří továrny na čipy, pracoviště na technických univerzitách v Drážďanech, Chemnitzu a Freibergu, výzkumné instituty na pomezí byznysu a akademického světa nebo dodavatelské firmy, které se zaměřují na velmi specifické potřeby tohoto průmyslu. Od konce pandemie zažívá saský ekosystém svůj doposud největší růst.

Podle Marcela Fratzschera, který patří mezi tři nejvlivnější německé ekonomy, Němce tento pesimismus žene přesně do té krize, které chtějí zabránit. V rozhovoru rozebíráme příčiny tamní krize a i pro Česko velmi důležitou budoucnost německého hospodářského modelu. „Nejhorší mi přijde nastavení mysli, momentálně přehnaný pesimismus Němců. Ekonomika je totiž z 80 procent psychologií: když podnikatel nemá důvěru v budoucnost, tak nebude investovat, a když nemají důvěru v budoucnost občané, tak nebudou konzumovat. 84 procent Němců si dnes myslí, že se příští generace budou mít hůře," říká.

Reportáž z Brém: Němečtí politici začínají mluvit o návratu uprchlíků, ale jak svou budoucnost vidí sami Syřané, kteří v Německu v posledních deseti letech začali nový život? Ve chvíli, kdy v Německu i jinde Evropě mezi domorodci sílí pesimismus ohledně vlastních vyhlídek, tu Syřané pořád vidí zaslíbenou zemi. Ti, kteří už v Německu zapouštějí kořeny, pomáhají a radí svým blízkým, kteří jsou pořád ve vlasti.  „Bratr je ještě v Sýrii, je mu dvacet. Říkal jsem mu, aby se učil německy a školil se na pečovatele nebo zdravotníka,“ říká Júsef, který v Brémách pracuje na benzince Shell.

Kritiků přibývá, ona si větší chyby nepřipouští. Ve svých právě vydaných pamětech nabízí svůj pohled (nejen) na vztahy s Putinem i vstřícnost k uprchlíkům. Její charakter a pracovitost nejsou zpochybňovány ani tři roky po odchodu do ústraní – pod palbu kritiky se však dostává její politický odkaz. „Vlastně každé velké rozhodnutí Angely Merkel vedlo k tomu, že Německo – a často celá Evropská unie – je v horším stavu než předtím,“ napsal například koncem října autor pravidelného sloupku Charlemagne v týdeníku The Economist. Přímo v Německu vyvolává merkelovská éra jistou nostalgii. Jednašedesát procent Němců si podle reprezentativního průzkumu agentury YouGov myslí, že se stav Německa od jejího odchodu zhoršil. Část z nich, včetně mnoha expertů, z toho však také viní její chyby.

„Heimat“. Domov. Niternými emocemi nabité německé slovo je nyní na saských náměstích, silnicích a chodnících všudypřítomné – volby do zemského parlamentu jsou za dveřmi a domov se zdá být jejich leitmotivem. „Aby Sasko zůstalo domovem,“ zní hlavní předvolební slogan Alternativy. „Aby domov zůstal domovem,“ dokázal jeden z jejích kandidátů slovo „Heimat“ na svůj billboard vměstnat hned dvakrát. Reportáž z míst, kde staré křivdy žijí dál a nové z nich vznikají.

Měla to být víc než jen vláda. Sociální demokrat Olaf Scholz, liberál Christian Lindner a zelený Robert Habeck před třemi lety nechtěli sestavit pouze koalici pro jedno volební období. Cílem byl „modernizační projekt“ pro celá dvacátá léta, dekádu velkých změn na poli digitalizace, migrace, ochrany klimatu, geopolitiky… Nakonec se tento svazek rozešel už po třech převážně rozhádaných letech. Jak málomluvný kancléř promluvil a ukončil svůj politický projekt.

Berlínská zeď padla, cesta směrem na západ byla konečně volná a dva novomanželé ze zchudlého Saska-Anhaltska novou svobodu ihned využili. Přestěhovali se do bavorského maloměsta, kde oba našli práci, on v řemeslnické firmě, ona v pobočce drogerie. V zemědělské nížinné oblasti Dolního Bavorska se mladému páru v roce 1992 narodil jejich nejstarší syn Peter. „Do školy jsem začal chodit na přelomu tisíciletí. Dalo by se čekat, že můj původ nebude nikoho zajímat,“ říká během setkání v saském Aue Peter Katens, dnes 27letý muž. „Bohužel zajímal. Asi od třetí čtvrté třídy si spolužáci všímali, že mluvím jinak než oni, že z domova neznám jejich dialekt.“ Třicet let po sjednocení si o slovo říká generace východních Němců narozená do svobody. Čím se liší od svých západoněmeckých vrstevníků?

Reportáž: Průmyslová výroba a její export jsou pro Německo důležitější než pro jiné velké ekonomiky. „V Bavorsku je podíl průmyslu na místní ekonomice větší než v německém průměru. U nás ve Švábsku je pak ještě větší než v průměru Bavorska,“ popisuje charakter regionu Matthias Köppel, který vede švábskou pobočku průmyslové a obchodní komory (IHK Schwaben). Jestli se Německo propadlo do krize, tak je tento úspěšný kraj jedním z vhodných míst pro zkoumání její závažnosti.

Reportáž z Bundesligy, jejíž fanoušci se postavili proti příslibu velkých výher.  Dva stadiony, dva berlínské kluby s rozdílnou identitou, které teď ale spojila silná emoce: odpor proti vstupu nadnárodních finančních investorů do společnosti, která spravuje první a druhou německou ligu. Chystaný velký obchod kvůli týdny trvajícím protestům padl, miliardová investice nepřijde. Vedení Bundesligy za ni chtělo zaplatit novou digitální platformu a marketing soutěže globálnímu publiku. Německá vzpoura proti komerčnímu směřování nejoblíbenější hry planety vyšla. Protentokrát, souboj o duši kopané nekončí.

Na začátku uprchlické krize před třemi lety tvořili cizinci zhruba třicet procent Sartorových zákazníků. Pak ve frontě na jídlo přibyli zvláště syrští uprchlíci a poměr se obrátil. Cizinci vloni tvořili pětasedmdesát procent. „Začali jsme pátrat, proč k nám přestali chodit Němci, proč si ani chudí důchodci neprodlužovali členské karty,“ vzpomíná Sartor při setkání u sklenice piva na zahrádce restaurace v areálu bývalého dolu. „A brzy jsme na to přišli. Klientům vadilo, že arabští muži předbíhají a jsou hluční. Už se u nás necítili dobře. Když babička viděla u vchodu desítky Arabů, tak se radši otočila a šla pryč.“

Ve vlasti vystudoval Muhannad Alsees informační technologie, v Německu se ale kvůli vyšším nárokům v oboru snadno neuchytí. „Neumíte jazyk, proto nezačínáte na nule, ale v minusu. Znám spoustu Syřanů, kteří chtějí jen práci na úrovni toho, co studovali nebo dělali doma. Ale tím ztratili léta času, přišli o možnost spřátelit se v nějakém jiném zaměstnání s Němci,“ vypráví. „Nemám už ambici pracovat v IT. Chci mít svůj klid, nechci už moc přemýšlet. Tady mám dobrý plat, trvalý úvazek. Kamarádi, kteří v německých městech nakonec sehnali práci v IT oboru, teď byli kvůli koroně několik měsíců bez příjmů.“