Všechno to platím - stravenkou

Majitel restaurace Pivovarský dům v Ječné ulici v Praze má důvod k nervozitě. Z obědů v pracovní dny vytěží asi čtvrtinu svých příjmů, polovinu z toho přitom zařídí zákazníci s oblíbenými stravenkami. Právě těmi, které teď vláda slibuje zrušit. „U řady našich hostů hraje roli cena, když nedostanou stravenky, nebudou mít motivaci sem chodit,“ obává se majitel Aleš Dočkal. ODS ale minulý týden předložila v parlamentu novelu zákona o daních z příjmů, která s další podporou stravenek nepočítá. Zánik pozoruhodného stravovacího systému, nad nímž například Němci nechápavě kroutí hlavami, však nebude úplně hladký.

Stravenky a klid

Cestu stravenkám v Česku kdysi prošlapaly odborářské poukázky. O renesanci se pak zasloužily firmy, které mají s podobným obchodem dlouholetou zkušenost z Francie. Českou zvláštností je, že mezi těmito společnostmi nezuřil konkurenční boj, dostávaly se na trh ve vlnách: ti noví zabrali prázdná místa a všichni si nadiktovali královské provize jak od zaměstnavatelů, tak od obchodníků.

Jak tedy jednoduchý a slušně ziskový systém funguje? Stát tratí kvůli stravenkám na daních asi miliardu tři sta milionů korun.Stravenkové firmy tisknou kupony, prodávají je s přirážkou (2–3 procenta) zaměstnavatelům, ti je rozdají svým lidem, kteří si za ně koupí oběd, a kruh se uzavírá: hospodský…