Puškina zabily klepy

Řekněme to přímo: A. S. Puškin si nikdy neměl vzít za ženu Natálii Nikolajevnu Gončarovovou. Básník, který se v mládí zapletl s děkabristy, byl sice carem omilostněn, ale zůstával pod přísným dohledem a nemohl ani vycestovat za hranice Ruska. Svým temperamentem už tak nezapadal do prostředí petrohradské smetánky, ale sňatkem s nejkrásnější dívkou v Moskvě i Petrohradě se stal předmětem závisti, provokací a cíleného ponižování. Stal se i závislejším na carovi, který byl zároveň jeho mecenášem i osobním cenzorem. Úměrně se ztrátou svobody rostla Puškinova podrážděnost.

Puškinův knoflík je mozaika složená z dobových dokumentů, které po archivech vypátrala a do bezmála detektivní podoby poskládala italská rusistka Serena Vitale. Hlavními postavami dramatu jsou: Puškin, Georges D´Anthès (Francouz sloužící v ruské armádě, Natáliin ctitel a Puškinův vrah), holandský vyslanec baron Heeckeren (Georgesův ochránce a adoptivní otec, zřejmě i milenec), Natálie a její dvě sestry, car Mikuláš, Puškinovi přátelé, petrohradská společnost v roli nahaněčů.

Vášnivé trápení

Serena Vitale shromáždila úctyhodné množství autentického materiálu: dopisy, výpovědi očitých svědků, diplomatické depeše, vzpomínky a záznamy literárních současníků. Pracuje s nimi se suverenitou a inspirací, která prozrazuje, že má ruské reálie i celý historicko…