Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Vedení Senátu se rozrostlo

Předsedou horní komory parlamentu byl znovu zvolen Přemysl Sobotka (ODS). Získal osmasedmdesát hlasů z jedenaosmdesáti, ve volbě proti němu nestál žádný jiný kandidát.

Po předchozí politické dohodě proběhly bez problémů a překvapení i volby místopředsedů – dva posty získala ODS (Jiří Šneberger, Jiří Liška), dva sociální demokracie (Alena Gajdůšková, Milan Štěch) a jeden KDU-ČSL (Petr Pithart).

Jedinou výraznou novinkou je tak to, že ve vedení Senátu přibyl jeden post místopředsedy. Podle senátorů za ODS i ČSSD není důvodem politický obchod, tedy dohoda, že ČSSD získá místopředsedu navíc a nebude komplikovat volbu Sobotky, nýbrž nutnost zvládat nároky agendy spojené s evropským předsednictvím. Funkcionáři Senátu se budou účastnit řady mezinárodních akcí a zároveň bude probíhat běžné senátní zasedání. Šestičlenné vedení horní komory se nicméně může zdát předimenzované – stejný počet vedoucích funkcionářů má i dvousetčlenná sněmovna.

Posily do Afghánistánu nebudou

České jednotky v Afghánistánu nedostanou posily. O rozšíření českého kontingentu měla hlasovat minulý týden sněmovna, ale poslanci neschválili program, takže jejich schůze skončila dříve, než začala.

Jednotky NATO v Afghánistánu postrádají dostatek vojáků, kteří by byli schopni poskytnout ochranu civilistům a rekonstrukčním týmům, jež pracují na obnově země. Proti posilování českých jednotek v zemi jsou však poslanci KSČM a ČSSD. V Afghánistánu, kde se stále zhoršuje bezpečnostní situace a množí se i teroristické útoky na základnu českého rekonstrukčního týmu, tak stále zůstává pět set českých vojáků. Ministerstvo obrany původně zamýšlelo zvýšit jejich počet na dvě stě.

Tomáš Kadlec opět vyšetřován

Policie opět zahájila vyšetřování aktivit Tomáše Kadlece. Tentokrát je podezříván, že se jako šéf strategického státního podniku Čepro podílel na podvodu, na kterém vydělala soukromá firma šedesát milionů korun.

V posledních pěti letech není tato role pro Kadlece žádnou novinkou. Detektivové jej vyšetřovali za jiné podvody a přijímání úplatků, vyšetřování ale nedotáhli do konce. Kadlec, který prošel jako oblíbenec Miloše Zemana a Stanislava Grosse několika vlivnými státními posty, byl také vyšetřován – neúspěšně – kvůli údajným manipulacím s prověrkami na Národním bezpečnostním úřadu.

Litvínov bez demonstrací

Litvínovská radnice zakázala minulý týden šest demonstrací. Většinou tak učinila proto, že na stejný den, hodinu a místo měli nahlášenou demonstraci již dříve jiní organizátoři. Židovská liberální unie si totiž zarezervovala celý Litvínov až do konce května příštího roku, aby tak zabránila dalším pochodům krajní pravice na převážně romské sídliště Janov.

Z tohoto důvodu se minulý čtvrtek neuskutečnila ani protestní akce místních, kteří chtěli demonstrovat svou nespokojenost „s nepřizpůsobivými občany“ pochodem z Janova do Scholy Humanitas, kde jednalo místní zastupitelstvo s ministryní pro menšiny Džamilou Stehlíkovou a romskými aktivisty.

Ministryně přijela do Litvínova s nabídkou, aby se město stalo třináctou tzv. vyloučenou lokalitou, která se dočká pomoci od státu. Vláda totiž vybrala do pilotního programu Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách dvanáct měst, Litvínov však na seznamu chyběl. Město má slíbené peníze na sociální pracovníky, kteří budou řešit sousedské spory, a romské policejní asistenty.

Libertas v Česku

V Česku by se mohla už brzy objevit nová politická strana. „Teď se na pravici otevřel prostor,“ nechal se slyšet přítel prezidenta Václava Klause Petr Havlík a naznačil, že by mělo jít o českou obdobu irské euroskeptické strany Libertas. Právě ta sehrála klíčovou roli v loňském přesvědčování irských občanů o odmítnutí Lisabonské smlouvy EU. Sám Klaus připustil, že kvůli rozporům s vedením by mohl z ODS vystoupit.

Pokuty na přechodech

Chodci na silničních přechodech by si měli začít dávat větší pozor. Nový ředitel dopravní policie Leoš Tržil, který začátkem listopadu nahradil ve funkci Martina Červíčka, se totiž rozhodl vymýtit „mýtus o absolutní přednosti chodců na přechodu“, jak sdělil médiím.

Podle policejních statistik letos zahynulo na přechodech pro chodce sedmnáct lidí, což je o jedenáct více než vloni. Jakkoliv to ze samotných čísel nevyplývá, podle Tržila jsou na vině chodci a ne řidiči. „Často se ani nerozhlédnou a vběhnou na přechod,“ řekl Respektu.

Policisté se teď budou na nedisciplinované chodce podle Tržila více soustředit. Mohou jim udělit pokutu až do dvou tisíc korun. Dětem prý budou policisté u přechodů vysvětlovat, jak správně přecházet. Pro samotné řidiče však policie žádnou kampaň o tom, jak si u přechodů dávat větší pozor, Tržil nechystá. „To v plánu nemáme,“ řekl nový šéf dopravní police, který je ve funkci tři týdny.

Hejtmani v úřadech

Všechny kraje už mají nové vedení. Jako poslední se ujal funkce hejtmana Libereckého kraje Stanislav Eichler z ČSSD. Jeho strana sestavila menšinovou vládu s podporou komunistů. Minulý týden vznikla i nová vláda v Ústeckém kraji, kterou povede místopředsedkyně sociální demokracie Jana Vaňhová. ČSSD bude řídit kraj spolu s ODS a jedním „odpadlíkem“ z hnutí Severočeši. Přestože sociální demokracii vyhrál volby jako lídr Jaroslav Foldyna a dostal i největší počet preferenčních hlasů, jeho spolustraníci rozhodli o tom, že nezíská žádné místo ve vedení kraje. Foldyna nesouhlasil s velkou koalicí s ODS a vede dlouhodobé spory se špičkami ČSSD. Strana ho „odškodnila“ jen postem šéfa zahraničního výboru na krajském úřadě.

Schválena smlouva o radaru

Senátoři schválili smlouvy o umístění radaru na českém území a o pobytu amerických vojáků na základě. Pro bylo 49 senátorů z klubů ODS, KDU-ČSL a otevřené demokracie, proti hlasovali sociální demokraté a nezařazení. Kdy bude o radaru jednat sněmovna, zatím není jasné. Jisté je pouze to, že radar není na pořadu dvou mimořádných schůzí sněmovny příští týden. Pravděpodobně však pokračují politická jednání mezi vládou a opozicí, která by mohla vést k „výměně radaru za Lisabon“ – ČSSD by podpořila smlouvy o radaru a ODS by nechala projít Lisabonskou smlouvu.

Zátah na Malou Hanoj

Vietnamská tržnice v Libuši přezdívaná Malá Hanoj zažila nečekaně důkladnou policejní razii. Tisícovka policistů a celníků doplněná o pracovníky České obchodní inspekce zahájila předminulou sobotu ráno kontrolu zboží a dokladů totožnosti Vietnamců. Akce dle policie nijak nesouvisí s požárem, který Malou Hanoj postihl na začátku listopadu. Policisté při zásahu použili koňské hlídky, obrněný transportér, helikoptéru i tzv. schengenské autobusy, které jsou vybaveny pro kontrolu dokladů. Výsledkem je 44 zadržených a 5 tun zabaveného padělaného zboží, zároveň se množí stížnosti samotných Vietnamců na přehnaně silový průběh kontroly.

Čínská zloba

Chystané setkání francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s dalajlamou vyprovokovalo čínskou vládu k překvapivě ostrému tahu. Pekingská vláda zrušila svou účast na každoročním summitu EU–Čína, který měl od pondělí ve francouzském Lyonu jednat o cestách z globální finanční krize a o vzájemném obchodu. Summit se neuskuteční poprvé po jedenácti letech.

Rakouské déjà vu

Po dvouměsíčním povolebním jednání se Rakušané minulý týden dočkali nové vlády. Přesněji řečeno se jedná o vládu staronovou. Kabinet spolu utvoří dvě nejsilnější strany: vítěz zářijových předčasných voleb – sociální demokracie (SPÖ) – a lidovci (ÖVP), kteří do léta tvořili i minulou vládu. Dnes už bývalý šéf lidovců tehdy zavelel k odchodu z nefunkční vlády zvoláním „už bylo dost“ a rakouští političtí komentátoři tehdy slavili konec nejméně populárního kabinetu v poválečném Rakousku „dnem vysvobození“.

Teď tedy zemi čeká opakování „velké koalice“, jen bude o něco „menší“, protože na úkor obou velkých stran v předčasných volbách uspěli pravicoví populisté. Ti se už radují z rodící se nehybnosti týmu nového kancléře Wernera Faymanna. Programové prohlášení totiž zůstalo bez konkrétních reformních plánů a ani složení ministerských křesel se výrazně nemění, jen se vystřídaly některé tváře.

Emancipace Grónska

Obyvatelé největšího ostrova světa se minulé úterý rozhodli pro větší nezávislost na Dánsku. 76 procent voličů totiž podpořilo zákon, podle kterého budou mít Dánové vliv jen na obranu a zahraniční politiku Grónska. Zákon vstoupí v platnost příští rok 21. června, přesně 300 let po dánské kolonizaci ostrova.

Oficiálním jazykem se stane grónština a místní obyvatelé převezmou kontrolu nad soudy, policií a pobřežní stráží. Hlavně však Gróňané, z nichž 90 procent tvoří domorodí Inuité, získají kontrolu nad ropou a zemním plynem, které se ukrývají pod rychle tajícím arktickým ledem pokrývajícím dnes 80 procent ostrova. Dánská vláda pořádání i výsledek referenda přivítala.

Záchranný plán pro Evropu

Evropská komise minulý týden představila návod na záchranu evropského hospodářství. Před dlouhodobou recesí má kontinent zachránit částka 200 miliard eur, kterou by členské státy měly mimořádně vydat – například na snížení nepřímých daní, podporu automobilek, investice do zelených technologií nebo budování přeshraničních energetických sítí. Brusel chce hlavně zabránit panickému šetření ze strachu před krizí a podpořit spotřebu a další investice. Problémem celého konceptu je skutečnost, že nepředepsal, kolik na jeho realizaci jednotlivé členské země přispějí. Mnohé z nich mají přitom již dnes rozpočtové problémy nebo jsou k politice státních stimulů skeptické.

Ruské manévry v Latinské Americe

Ruský prezident Dmitrij Medveděv minulou středu podepsal smlouvu o jaderné spolupráci, na jejímž základě Rusko pomůže Venezuele vystavět atomový reaktor.

Medveděva při návštěvě Huga Cháveze vítaly i lodě ruské flotily, které se poprvé po skončení studené války vydaly do Karibiku. Plánují zde společné rusko-venezuelské cvičení.

Okupované letiště v Bangkoku

Protivládní demonstranti v Thajsku dokázali minulé úterý originálně přitáhnout pozornost světových médií ke svým protestům. Obsadili totiž mezinárodní letiště v Bangkoku, kde posléze uvízly tisíce zahraničních turistů. Napadeno bylo také sídlo televize ASTV.

Vloni demokraticky zvolený premiér Somčaj Vongsavat, jehož odstoupení kvůli podezření z korupce demonstranti již několik měsíců požadují, proto ve čtvrtek vyhlásil výjimečný stav. Násilné osvobození letiště ale v pátek odmítl – pravděpodobně nemá dostatečnou podporu armády.

Francouzské tabu padlo

Minulou středu francouzský ministr obrany Hervé Morin prolomil čtyřicetileté oficiální mlčení francouzských vládních politiků. Přislíbil finanční kompenzaci nemocným veteránům, kteří bez dostatečné ochrany sloužili poblíž míst výbuchů při 210 francouzských jaderných testech v Pacifiku a na Sahaře. Podle výzkumu více než třetina veteránů trpí rakovinou, pětina je neplodná.