Polská těžká četba
Knihou roku se na počátku ledna v Polsku nestal poslední díl Harryho Pottera, ba ani žádná jiná čtivá literatura. Polská veřejnost těžce a bez radosti čte a snaží se pochopit knihu Strach historika Jana Tomasze Grosse.
Poláci jsou už na ožehavá historická témata dobře připraveni.Knihou roku se na počátku ledna v Polsku nestal poslední díl Harryho Pottera, ba ani žádná jiná čtivá literatura. Polská veřejnost těžce a bez radosti čte a snaží se pochopit knihu Strach historika Jana Tomasze Grosse. Knihu obžalobu. Gross v ní totiž tvrdí, že Poláci v letech 1945–47 téměř masově vraždili Židy, kteří přežili holocaust.
Nepomůže přežít
Pro nezasvěceného čtenáře to zní možná absurdně. Stojí tedy za to připomenout, že po válce došlo v polských městech k sérii pogromů, v nichž bylo odhadem zabito 600 až 3000 lidí. Nejznámější z nich proběhl ve středopolském městě Kielce, kde v létě roku 1946 rozběsněný dav zaútočil na dům, v němž žili židovští vězni, kteří se vrátili z koncentračního tábora. Během útoku bylo zabito 37 Židů, 35 jich bylo zraněno. Vyšetřovatelé, kteří v 90. letech věc zkoumali, tvrdili, že se jednalo o živelnou, nikým neřízenou akci. Běsnění začalo z neuvěřitelného důvodu: obyvatelé města dali za pravdu pomluvám, že Židé unesli křesťanské dítě, jehož krev chtěli přidat do tradičních macesů.
Podobné události se prohnaly téměř celým poválečným Polskem. Některé byly komunisty narychlo „vyšetřeny“, několik lidí bylo dokonce popraveno – ovšem je těžké říci, jestli to byli skuteční pachatelé, nebo nevinné oběti komunistické justice. Pravdou ovšem je, že následujících 50 let se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu