Píšu hezky romsky

Českou knižní scénu zatím ovládá důsledně koloniální mentalita.Když se v Česku vrací vězeň z výkonu trestu, obvykle si kromě šrámů na duši přináší i pár nových slov. Jeden známý autorky těchto řádků, olbřímí „pokérovaný“ motorkář, se například naučil rozlišovat mezi „haluški ciraleha“ a „haluški arminaha“ – halušky s tvarohem a se zelím. I mnohem populárnější výrazy „love“, „chálka“ či „benga“ pocházejí z romštiny a z vězeňského argotu infiltrovaly i do hovorové češtiny.

Protože jsou ale běžně známé právě jen kérky a čórky, vzniká dojem, že se jedná o izolované výrazy jakéhosi slangu a romština je mrtvý jazyk. Aktivních mluvčích skutečně ubývá, přesto řeč žije: v druhém ročníku soutěže o Cenu Mileny Hübschmannové v romsky psané poezii a próze bylo z čeho vybírat a autoři vítězných příspěvků se rekrutovali i z řad Husákových dětí.

Dvacka kouřových

Cena Mileny Hübschmannové vznikla předloni v reakci na tragické úmrtí patronky místní romistiky z iniciativy sdružení Romea. Byla to právě Hübschmannová, která v 60. letech přivedla první Romy k písemnému projevu. Motivovala autory, redigovala jejich texty, překládala je a nalézala pro ně vydavatele. Bohužel byla pak svědkem masivního úprku od mluveného slova pod tlakem asimilační politiky, což nesla velmi těžce.

V důsledku totalitní indoktrinace se i dnes v komunitách věří, že…