S nejčistším úmyslem

Tříminutová popová písnička nezmůže všechno. Zároveň je posledních padesát let v západním světě všudypřítomná: nemohla se vytratit ani z týdnů a měsíců, kdy Československo naplno prožívalo srpnový vpád sovětských vojsk. Letošní jubileum oživilo vzpomínky na písně a další mediální zvuk roku 1968 hned několika nosiči. Český rozhlas vydal desetihodinový komplet zvukových dokumentů, vyšlo i DVD klipů a filmů s Martou Kubišovou. A Supraphon vyzval Jiřího Černého, aby sestavil kompilaci klíčových dobových písní Běž domů, Ivane.

Hitmaker na kříži

Jiří Černý ve svém komentáři anticipuje všechny klíčové problémy písní, které měly dodávat odvahu, hájit, posmívat se nepříteli anebo pomoci pravdě znít nahlas. „Už tenkrát jsem některé, jistě s nejčistším úmyslem napsané písničky, odmítl. Taky s nejčistším úmyslem. Stejně jako dnes,“ píše. Nevíme, které vyřadil. Ale i ty zbylé se často perou s velikostí dějinné chvíle, která se do popsongu ne a ne vejít. Zdá-li se vám Modlitba pro Martu přes svou symbolickou úlohu škrobená a patetická, vězte, že oproti jiným je to čistá práce.

Rekviem v podání Evy Pilarové (autorské dvojice Bohuslav Ondráček, Jan Schneider) vyhrálo Bratislavskou lyru, ale hřímavé „má píseň dál světu zpívá/ má píseň dál z kříže se dívá“ má protivný zvuk festivalových…