Přestože to do poslední chvíle vypadalo nadějně, skončilo jednání o liberalizaci světového obchodu před dvěma týdny krachem. Vyčerpaní a zfrustrovaní vyjednavači se rozjeli domů: do Brazílie, Malajsie, Washingtonu, Bruselu apod.
Je tzv. kolo z Dauhá skutečně mrtvou věcí? A jak je to vážné? Podle prvních propočtů bude světový hospodářský růst bez této dohody nižší o „pouhých“ šedesát miliard dolarů. Tato částka jaksi bledne ve srovnání s akutními a bolestivějšími problémy současné světové ekonomiky.
V souvislosti s hypoteční krizí a tzv. sekuritizovanými produkty ztratily banky po celé zeměkouli stovky miliard dolarů, a proto buď omezily půjčování peněz, anebo ho zdražily. V oběhu se tak neobjeví očekávané zdroje (de facto vůbec nevzniknou) v řádech dalších stovek miliard. Navíc drahá ropa, suroviny a energie (a také dražší potraviny) rovněž znamenají vyšší než původně očekávané náklady, resp. zisky nižší o další stovky miliard. Celý svět možná obchází strašák stagflace.
Průšvih na obzoru
Jenže přínosy z jednání o svobodném obchodě se dostavují po mnohem delší době, která přesahuje typické volební období či ekonomický cyklus. Globální boom druhé poloviny 90. let i počátku milénia úzce souvisí s tím, co se dohodlo počátkem 90. let v Uruguayi. Pokud se nebude v odbourávání bariér pokračovat a protekcionismus bude naopak na vzestupu, tak za pět, deset, dvacet let začne dostávat světová ekonomika tvrdé rány.
Z…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
