Banality, vulgarity
Název knihy, o které mluvíme, by sváděl k představě, že jde o dílo, v němž se můžeme dozvědět o vývoji, zdarech i nezdarech významného politického hnutí, které se proměnilo ve státní útvar. Představa svůdná, leč v zásadě mylná.
Nad Evropou začínalo hřmít a do Mnichova se sjížděli představitelé velmocí, aby uzavřeli hanebnou dohodu. Ač nám Sovětský svaz tehdy nabídl vojenskou pomoc, sám žil událostí zcela jinou. V září 1938 vyšly Dějiny Všesvazové komunistické strany (bolševiků), spis, který se měl stát pro tři generace sovětských a dvě generace československých občanů kanonickým spisem „vědeckého světového názoru“.
Ani skutečnost, že spis vyšel do roku 1953 v nákladu téměř 43 milionů výtisků, ve 300 vydáních a v 67 jazycích, by nebyla dostatečným důvodem k tomu, abychom jeho „sedmdesáté výročí“ vydání připomínali. Stalin si jako filozof počínal hůře než slon v porcelánu. Věcný důvod spočívá v tom, že jde o kanonický spis stalinismu. Dějiny (autor nikde není uveden, až po válce Stalin své autorství připustil) se řadí k plejádě kanonických spisů totalitarismu 20. století, jimiž jsou Hitlerův Mein Kampf, Rosenbergův Mýtus 20. století, Mussoliniho studie Fašismus, Leninův spis Co dělat? a Maova Rudá knížka. Jejich nezanedbatelným doprovodem je dodnes čtená bible antisemitismu, tzv. Protokoly sionských mudrců spolu s dílem automobilového krále Henryho Forda Mezinárodní Žid. Tyto knihy utvářely duchovní podobu 20. století stejně výrazně jako jejich intelektuální protipóly, jež dal Hitler pálit na hranicích a Stalin vyřadit z knihoven.
Miliony mrtvých – závrať z úspěchů
Název knihy, o které mluvíme, by sváděl…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu