New York ze snů utkaný

Málokterý film měl tak pohnutý distribuční osud jako epická sága Sergia Leoneho Tenkrát v Americe (1984). Italský průkopník žánru spaghetti westernů nosil v hlavě myšlenku na adaptaci románu Chuligáni Harryho Greye od konce 60. let. Příběh čtyř gangsterů – kamarádů z dětství, který se klene přes pět desítek let, s těžkým srdcem vměstnal do čtyřhodinové stopáže. Studio mu ji pro americkou distribuci nemilosrdně zkrouhlo o dalších sto minut. Vyprávění založené na důmyslných přechodech mezi třemi časovými obdobími producenti postavili na hlavu, když se osekaný příběh rozhodli sestříhat chronologicky.

Takže zatímco v evropských kinech a na festivalech sklízela ovace dvěstědvacetiminutová režisérská verze, ve Státech se producentský paskvil dočkal diváckého nezájmu a kritického pohrdání. S původní podobou snímku se nakonec američtí diváci seznámili až na videu. A tak se například stalo, že kritička L. A. Times Sheila Bensonová verzi pro kina označila za nejhorší film roku, zatímco Leoneho originální sestřih pasovala později na nejlepší film celé dekády. Neustálé hádky o výslednou podobu vysněného projektu se ale podepsaly na režisérově zdraví. Zemřel v roce 1989 na srdeční infarkt těsně před podpisem smlouvy na válečný velkofilm o blokádě Leningradu.

Nedočkal se tak úplné rehabilitace svého monumentálního počinu, který se drží v první stovce nejlepších filmů všech…