Bouře v podkroví

Přes škrabošku není vůbec nic vidět. Pak ji návštěvníkovi dovolí přiopilý námořník sejmout z očí a divák se mžouravě rozhlíží po kajutě staré bárky. Náhle propukne bouře, prostorem létají předměty, loď klesá ke dnu. Příběh začíná.

„Shakespeare mě hrozně baví. Má v sobě fantazii, která ale zůstává v klasickém divadelním pojetí většinou nevyužitá,“ vypráví studentka čtvrtého ročníku DAMU oboru scénografie. Říká si Toy_Box (1978) a pro pražský hudební klub Cross připravila jako školní klauzuru představení Bouře. „Nudí mě divadlo, kde herci jen něco deklamují. Vymyslela jsem proto představení založené na vizuálních efektech. Tak jak by se líbilo mně a mým kamarádům, kteří hrají počítačové hry, chodí na technoparty a jsou věčně na internetu.“

Posádka krále Alonsa se vydává na cestu ostrovem přeneseným do podkroví holešovického činžáku. Dobrotivý Ariel družinu provádí místnostmi, zatímco ji z televizních obrazovek sleduje ptačí tvář ostrovního vládce Prospera. Démon Kaliban vylézá z útrob mrtvé obludy a plive kolem sebe, Miranda se z mechanické hračky mění v neodolatelnou krasavici.

Toy_Box se na DAMU přihlásila až v pětadvaceti letech. Předtím několik let pracovala v nejčtenějším českém deníku, kde ještě používala své občanské jméno. Dnes už se k němu nehlásí, tak jako ke článkům, které jím podepisovala. „Noviny se tehdy zrovna…