Zákopová válka o české soudy

Takový šok a zahanbení už česká justice dlouho nezažila – mladoboleslavský soudce Pavel Nagy sice lhal a podváděl a je v podezření, že dokonce spáchal trestný čin, kárný senát Nejvyššího soudu mu za to ale jen na půl roku snížil plat. Ten šok však posloužil dobré věci – rozpoutal debatu o tom, jak vlastně funguje současný systém trestání soudců a jaká změna je třeba.

Nefunguje to

Že je změna v posuzování přestupků soudců nutná, o tom nepochybuje nikdo. Vedle rozhodnutí samotného se na případu Pavla Nagye ukázaly podle šéfa Soudcovské unie ČR Jaromíra Jirsy i další problémy kárných řízení: počínaje pověstnou neochotou českých soudců svá rozhodnutí veřejně vysvětlit (soudce Nejvyššího soudu Jiří Pácal, odpovědný za mírný trest pro Nagye, to neudělal a ani minulý týden nebyl k zastižení) a podobně pověstným mírným trestáním soudcovských přešlapů či špatně nastaveným žebříčkem trestů konče (mezi nejpřísnějším a druhým nejpřísnějším trestem je propast – vyhazov a pak už jen mírné snížení platu). „Pro soudce je důležité otevřít se novinářům, dlouhodobě se snažím kolegy o tom přesvědčit,“ říká Jirsa.

Mírnost v rozhodování je vidět na statistice – podle dat ministerstva spravedlnosti se za posledních patnáct let proti soudcům vedlo celkem 453 kárných řízení, ztrátou soudcovského taláru skončila jen…