Dopisy

Familiární oslovení

U příležitosti návštěvy Angely Merkelové v Praze jste ve dvou číslech Respektu po sobě použili v popisce a v titulku „Angela v Praze“ a „Třes se, Angelo“ (Respekt č. 5a 6/07). Nikdo kromě bulvárních deníků takto familiárně známé politiky neoznačuje, ostatně v případě pánů Kohla, Bushe či třeba Topolánka to neděláte ani vy. Je to vůči paní Merkelové nejen nevhodné, ale i trochu hloupé.

Magda Dědková, Brno

Nejen vina lesníků

Reaguji na dopis Orkán, lesy, lesníci (Respekt č. 5/07). Pan Prach píše, že si lesníci můžou za kalamity sami a má to být jasně řečeno. Ano, můžou, ale zdaleka v tom nejsou sami. Pominu éru socialismu, kdy to bylo opravdu o ničem a v lesích se sázely pouze smrky, borovice a občas modříny. Ale od roku 1995 platí lesní zákon, který ukládá vlastníkům lesů vysazovat v průměru na 25 % vytěžené plochy tzv. meliorační a zpevňující dřeviny (jednoduše řečeno listnáče). Zákon taky snížil maximální možnou plochu holiny na 1 ha. Lze namítnout, že i to je hodně, ale v porovnání se socialistickým zákonem (výsadba listnáčů téměř nula, plocha holiny až 5 ha) je to významný posun.

Překvapuje mne, že si toho pan Prach za 12 let nevšiml. Bohužel zázrak (a v lesnictví zvláště) se nestane za krátkou chvíli. Dalším detailem je, že lesní zákon ukládá povinnosti vlastníkovi, což je u nás v 60 % lesů stát a po 20 % mají obce a drobní vlastníci. Zatímco u LČR podíl vysazovaných listnáčů převyšuje zákonnou povinnost, u obcí je to tak akorát a  u drobných vlastníků minimum. Samozřejmě lesník by měl být odborník a případně vlastníka usměrnit, což zejména u drobnějších vlastníků jde. Větší vlastníci lesů (v České republice například stát a v Evropské unii i významné dřevozpracující firmy) se ovlivňují z pozice lesníka hůře, tam už nastupují vyšší zájmy (pracovní místa právě v dřevozpracujícím průmyslu, který u nás za posledních 5–7 let zmnohonásobil své kapacity). Například se má stavět další celulózka, přičemž v ČR už dvě existují, přičemž podíl dříví, které zpracovávají (zejména z probírek nad 40 let), v posledních 10 letech silně poklesl.

A jsou to především vlastníci lesa, kteří určují dlouhodobé cíle lesnické politiky, tzn. kam bude v příštích letech směřovat. Vlastník lesa chce také vytvářet zisk a ten mu dlouhodobě zajišťuje pravě smrkové (borové, modřínové) dříví. Listnaté dříví dřevozpracující průmysl požaduje v nesrovnatelně menší míře. A na závěr: rychlejší přeměnu jehličnatých lesů na přírodě bližší smíšené lesy s převahou listnáčů znemožňuje přemnožená spárkatá zvěř. Výsadba listnáčů se musí nákladně chránit proti zvěři, což se opět nevyplácí vlastníkovi lesa. Dotace na výsadbu listnáčů jsou pěkná věc, bohužel však nesystémová.

A o vlivu lovecké lobby nepochybujme. Vzpomeňme na zmatek u LČR ohledně smluv na dodávky prací. Na počátku tohoto zmatku stojí odvolání tehdejšího ředitele podniku Olivy ministrem Palasem. Jedním z důvodů jeho odvolání mohly být špatné vztahy tehdejšího vedení LČR s ČMMJ, která zastřešuje 90 % myslivců v ČR. Toto je pouze moje spekulace, ale Palas je dnes předsedou ČMMJ.

Tímto se snažím stručně říct, že problematika lesnictví se nedá zúžit jen na vinu lesníků.

M. Svoboda, lesník

Jeden z důvodů

Pojďme si povšimnout té skutečnosti, že naši euroskeptici pocházejí (pokud jsou politiky) převážně z ODS (diskusní otázka Jaký postoj k evropské ústavě má zastávat ČR? na www.respekt.cz, článek Třes se, Angelo v minulém Respektu). Tato strana a převážně její první předseda se v rámci Česka zuby nehty bránili decentralizačním snahám, tedy zvláště vzniku krajů (VÚSC). Když už nebylo možné mu zabránit, bylo jejich snahou omezit přechod větších kompetencí tímto směrem. Tedy šlo o snahy centralizační, o posílení moci centrálního orgánu ODS a jeho sekretariátu.

Ve vztahu k Evropě však vidíme u stejné strany naopak snahu zuby nehty se centralizačním snahám bránit, protože moc centrálního orgánu ODS a jeho sekretariátu se tak umenšuje, a jak centralizace v Evropě přibývá, jeho moc se blíží až nule. Jde tedy o otázku moci. Je to jeden z faktorů, ale podle mého názoru ten základní.

Petr Kašpar