0:00
0:00
Krátce8. 12. 20078 minut

Krátce

Umělecká skupina Ztohoven nedávno překvapila veřejnost, když se pirátsky napíchla na vysílání ČT a do pořadu namixovala jaderný výbuch.

Astronaut
Autor: Respekt
Fotografie: Ombudsman o vsetínských Romech Autor: Respekt
↓ INZERCE

Ombudsman o vsetínských Romech

Jiří Čunek je stále v centru pozornosti – ombudsman Otakar Motejl ve středu vydal zprávu, jak si Vsetín vede ve vztahu k tamním Romům. Studii Motejl zveřejnil půl roku poté, co městu doporučil soubor opatření, jak vztah k romské menšině zlepšit. Dnes říká, že něco se podařilo – vsetínští sociální pracovníci se například začali více věnovat rodinám, které mají problémy s placením nájmů, a tím předcházejí nejčastějšímu problému – vysokému zadlužení rodin. Na druhou stranu se Motejlovi nelíbí situace rodiny Tulejových, která byla v rámci „Čunkova stěhování“ přesunuta ze Vsetína do Čech pod Kosířem. Tulejovi splácejí půjčku na dům, který ani nevlastní a který je navíc v katastrofálním stavu a je určený k demolici.

Greenpeace na komíně

Jedenáctičlenná skupina aktivistů ekologické organizace Greenpeace obsadila ve čtvrtek komín elektrárny Prunéřov. Plánují na komíně strávit několik dní a protestovat tak proti vypouštění skleníkových plynů. Prunéřov z majetku společnosti ČEZ si mezinárodně zastoupená skupina, v níž jsou vedle českých aktivistů také Poláci či Němci, vybrala proto, že vypouští do ovzduší nejvíc kysličníku uhličitého v Česku. Koordinátor kampaní Greenpeace Jan Piňos říká, že elektrárna spaluje uhlí pouze s třetinovou účinností, zbytek uniká do ovzduší. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž oponuje – podle něj má Prunéřov nejmodernější technologii.

Vláda nebude šetřit při stavbě autostrád

Svým „ne“ státnímu rozpočtu na příští rok upozornila zelená poslankyně Věra Jakubková na jeden zdejší dlouhodobě přehlížený problém. Česko už roky staví své dálnice nejdráž v Evropě a kabinet v tom chce ve velkém stylu pokračovat. Například příští rok hodlá takto utratit skoro čtyřicet miliard korun.

Háček je ale v tom, že autostrády zde vznikají například třikrát dráž než v Německu. A to i přesto, že nemáme nijak složitější terén. Struktura rozpočtu na příští rok ukazuje, že ministři se nijak nepoučili z opakovaných zpráv NKÚ, že stát při budování dálnic nebývale plýtvá, a i nadále je plánují stavět stejně draze. I když ještě vláda v dubnu s úsporami počítala, pak svoje rozhodnutí přehodnotila. Pod tíhou jakých argumentů, ale dosud nesdělila.

Problém je podle Aktuálně.cz například v tom, že zde už roky neexistuje žádná koncepce, jak by měla síť dálnic a rychlostních silnic vypadat. Někde se tak staví příliš a za příliš mnoho peněz, jinde naopak vůbec, i když by to dávalo logiku. Experti upozorňují na právě dokončený dálniční úsek z Ostravy do Bohumína za 15 miliard, který podle nich vznikl zcela zbytečně, naopak potřebnou rychlostní silnici R 35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí se nikdo stavět nechystá.

Poslankyně Jakubková se právě na tyhle problémy pokusila uvnitř koalice upozornit. Když její úsporné návrhy na změnu rozpočtu, který dálniční plýtvání umožňuje, neprošly, jako jediná z koaličních poslanců a poslankyň pro něj nezvedla ruku.

ČEZ chce další doly

Polostátní energetický koncern ČEZ hodlá převzít Mosteckou uhelnou společnost. Podle informací, které minulý týden jako první zveřejnila MF Dnes, jednání brzdí především dohady o ceně. Ta se má pohybovat okolo 30 miliard korun. Koupí MUS by energetický gigant prakticky ovládl domácí trh s hnědým uhlím, jeho tržní podíl by se vyšplhal na téměř 80 %. ČEZ by se také „zbavil“ konkurenta, který společně s E.ON plánuje stavbu nové elektrárny. Pokud by se transakce uskutečnila, šlo by o druhý největší obchod v letošním roce – větší je pouze spojení pojišťovacích aktivit italské Generali a skupiny PPF. Na prodeji MUS by nejvíce vydělal finančník Pavel Tykač, který před dvěma lety ve firmě získal 49% podíl. Tehdy za něj zaplatil zhruba deset miliard.

Opočno patří státu

Zámek Opočno, o který se soudí hraběnka Kristina Colloredo-Mansfeldová, připadl podle rozhodnutí Nejvyššího soudu opět státu. Dědička původních majitelů má už teď jen malou naději, že stavbu patřící jejím předkům celých tři sta let do roku 1942 dostane zpátky. Proti rozsudku se nemůže odvolat, zbývá jen případná stížnost k Ústavnímu soudu. Jenže právě Ústavní soud před časem zrušil verdikt soudců, kteří rodinný majetek hraběnce v 90. letech na čtyři roky vrátili. Zámek konfiskovali nacisté, po válce jej získal stát na základě Benešových dekretů. Dědička u soudu argumentovala tím, že renesanční památka byla během okupace zabavena kvůli nepřátelství její rodiny k třetí říši. Protistrana, Národní památkový ústav, tuto verzi napadla a ani Ústavní soud hraběnčin argument nepřijal.

Kam s penězi

František Procházka, český lupič století, nebude mít s půlmiliardou korun snadný život. Pátrají po něm policisté, zajímavou motivaci „jít“ po něm mají i obyčejní lidé, protože okradená bezpečnostní agentura G4S vyhlásila za pomoc při jeho dopadení odměnu dva miliony eur. Hlavním problémem pro Procházku ale bude, co s ukradenými 564 miliony. To je suma, kterou nejde zlegalizovat, aniž by to nevzbudilo pozornost. Banky, finanční ústavy a také třeba notáři musí hlásit všechny neobvyklé a podezřelé transakce.

To platí ve všech zemích EU. Přímo v Česku se zákon o praní špinavých peněz navíc ještě zpřísní. Zatímco teď je možné anonymně ukládat nebo posílat částky do 100 tisíc korun, od poloviny příštího roku bude možné uložit víc než 26 tisíc jen za podmínky ověření totožnosti vkladatele. A u větších obchodů mezi firmami bude banka dokonce zkoumat, odkud peníze pocházejí a proč transakce probíhá. Podle Karla Koryty z ministerstva financí tak Procházkovi nezbývá než na ukradené peníze nesahat, jinak bude odhalen.

Podobný systém proti praní špinavých peněz jako v EU funguje celosvětově. Nicméně státy, kde banky striktně dodržují diskrétnost a anonymitu, přece jenom existují, třeba Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Z těch vzdálenějších státy Střední Ameriky. Jestli se tedy Procházkovi podařilo lup vyvézt za hranice, možná by pro něj bylo nejlepší nechat se chytit a odsedět si trest. Podle právníků se verdikt soudu po deseti letech obvykle promlčí. Procházka by mohl začít královsky žít. Odsoudit člověka podruhé za stejnou věc totiž nelze.

V Bosně se dohodli

Bosna a Hercegovina ustoupila silnému tlaku Evropské unie a udělala první kroky ke sjednocení státu, v němž žijí znesváření Srbové, Chorvati a Muslimové. Za odměnu podepsal evropský komisař pro rozšíření Oli Rehn ve jménu EU s Bosnou dohodu, která je prvním krokem k tomu, aby se tato bývalá část Jugoslávie stala jednou členem Unie.

Bosna a zejména její hlavní město Sarajevo bylo v 90. letech postiženo válkou, v níž srbská neoficiální armáda masakrovala muslimské obyvatelstvo. Hlavním problémem dnešní Bosny a Hercegoviny je etnicky rozdělená státní správa a policie, která znemožňuje normální fungování státu. Důležitým mužem v Sarajevu je slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který jako mezinárodní správce Bosny dokázal přinutit Srby, Chorvaty a Muslimy, aby se dohodli.

Jak zabránit smrti dětí

Poté co v Německu nedávno zemřelo hned několik malých dětí, protože jim rodiče buď nedali jíst a pít, nebo je přímo zavraždili, vypukla v zemi debata, jak děti chránit před selháváním rodičů. Ministryně pro rodinu Ursula von der Leyen (CDU) vyzvala vlády šestnácti spolkových zemí, aby zavedly povinná vyšetření u lékařů, která by úřadům dala možnost v podobných případech rychle zakročit. V minulosti se stávalo, že sousedé dotyčných rodin sice úřady na špatný stav dětí upozornili, pracovníci úřadů však nevyvíjeli dostatečné aktivity, aby děti zachránili. Jako důvod se (po smrti dětí) uvedl nedostatek pracovníků a prostředků. Jak úspěšná aktivita spolkové ministryně nakonec bude, nelze zatím odhadovat.

Respekt

Brno podporuje fair trade. V cizině to patří k dobrému tónu – produkty, při jejichž výrobě nebyla použita dětská pracovní síla a za něž dostali výrobci spravedlivě zaplaceno, propaguje a na všech svých akcích podává třeba radnice v britském Leedsu. Když tedy napříště přijdete na brněnský magistrát, dostanete fair trade kávu nebo černý čaj.

Despekt

Umělecká skupina Ztohoven nedávno překvapila veřejnost, když se pirátsky napíchla na vysílání ČT a do pořadu namixovala jaderný výbuch. Prý šlo o protest proti manipulaci ze strany médií. Nyní umělci překvapili znovu, když cenu nazvanou Cena NG a Skupiny ČEZ převzali. Málokdo to s médii umí jako ČEZ. Protesty proti mocným jdou stranou, když je tu odměna 330 tisíc.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články