Smrt liberálům a jejich velkoměstům!

Gibson svou apokalyptickou vizi konce moderní společnosti demonstruje na příkladu dávných Mayů.

Je Mel Gibson extrémní pravičák, bigotní křesťan s antisemitskými sklony, závislý na alkoholu? Je násilí, které ve svých filmech explicitně zobrazuje, společensky nepřijatelné a souzní reálie v jeho snímcích dostatečně s historickou nebo antropologickou skutečností? Ponechme tyto problematické otázky stranou a soustřeďme se na jeho mimořádně konzistentní filmovou řeč. O Gibsonovi nám sama o sobě řekne dost.

Vpád agresorů

Ve svém novém snímku Apocalypto předkládá příběh naivního indiána žijícího v přirozeném prostředí džungle. Film je tak jako Gibsonovo Oscary ověnčené Statečné srdce (1995) uvozen krátkou sladkobolnou sekvencí na téma rodina, klidný život sám pro sebe a moudrost starců. Tato idyla je následně ve více než patnáctiminutové scéně doslova utopena v krvi. Jednoho dne do vesnice vpadnou „vyspělejší“ Mayové, kteří nejdříve zapálí chýše indiánů. Pak následují souboje s překvapenými muži prokládané útoky na ženy a děti. Hlavní hrdina svou milou sice zdánlivě zachrání, když ji spustí i se synem do hluboké skalní průrvy, ale nezůstane nespatřen a musí zlikvidovat silného bojovníka, který si jeho manévru všiml. Jakmile to udělá, běží bojovat po boku svých bratrů a otce.

Gibson zde vůbec poprvé používá místo klasického celuloidu digitální obraz, což znamená, že už ve filmu není tolik promyšlených zpomalování,…