Dopisy

Vaše otázkyRespekt 45/07

Nádraží má být pro cestující

Reaguji na vyjádření pana Joklíka z odboru komunikace Českých drah – jedná se o odpověď na dotaz jistého čtenáře ohledně provozu herny v prostoru Hlavního nádraží v Praze.

Jeho odpovědí jsem konsternován ještě více než aktuální situací na Hlavním nádraží. Nechám stranou svůj názor na podnikání

s hracími automaty (názor pana Joklíka je, že se jedná o „běžnou podnikatelskou činnost, která ničemu nevadí“), stejně jako na očividný vliv provozu těchto her na okolí i na „prověřenost“ společnosti Happy Day. Dokonce ani na rozdíl od dotyčného čtenáře nepovažuji prostor nádraží za „veřejný“, ale naopak za prostor soukromý, určený k podnikání jeho majitele.

Jistě se však shodneme, že vzhledem

k předmětu podnikání ČD jako proklientsky orientované firmy lze za primární účel budovy nádraží považovat odbavení cestujících. Zpříjemnění jejich čekání na vlak zprostředkováním služeb třetích firem je jistě též na místě. Vytvoření prostoru pro vyžití ostatních návštěvníků nádraží obecně také schvaluji, ale jistě se shodneme, že je to možné, pokud jsou předchozí funkce uspokojivě naplněny.

Pokud však z pochopitelných důvodů dojde k omezení využitelného prostoru nádraží, odstavení poloviny pokladen a celkovému výraznému zhuštění provozu cestujících v hale, považuji rozšíření kapacity herny, a zejména její přesun do jednoho z nejfrekventovanějších míst za neuvěřitelný výsměch cestujícím. Ti snad prostřednictvím jízdného nepřispívají „na kamerový systém“ a nepodílí se „na úklidu a ostraze nádraží“?

Je možné, že herna slouží ke zmíněnému zpříjemnění jejich čekání na vlak. Nemáte však dojem, že alespoň velká část klientů herny se rekrutuje z řad lidí, kteří z nádraží vlakem nikam nepojedou ani na nádraží vlakem nepřijeli? A že možná právě oni přispívají ke zvýšené potřebě ostrahy a úklidu nádraží? Nemyslíte si, že mimořádná situace, která vznikla na Hlavním nádraží vzhledem k jeho rekonstrukci za provozu, vyžaduje spíše vynaložení úsilí pro zachování uspokojivého plnění primární funkce nádraží než zachování, či dokonce rozvoj jeho ostatních funkcí s nižší až zanedbatelnou přidanou hodnotou pro cestující?

Ano, je to způsob, jak dosáhnout toho, že jediní, kdo bude přispívat na úklid a ostrahu nádraží, budou hráči v Happy Day. Je to přece běžná podnikatelská činnost…

Odpověď pana Joklíka naznačuje, že v posledních týdnech, zejména například v pátek večer, na Hlavním nádraží nepobýval. Zjistil by, že jeho primární funkce uspokojivě plněna není.

Martin Dolan

Neobjevené souvislosti příběhuRespekt 47/07

Hluboké rány

Se zájmem jsem si přečetla zmíněnou recenzi týkající se knižně vydaných vzpomínek Ivana Margolia na popraveného otce.

Jsem dcera politického vězně z padesátých let. Otec létal s RAF a byl zatčen 1949, proto jsem měla „povoleno“ chodit do školy pouze do 8. třídy.

Je mi líto, že se autor recenze koncentroval pouze na jeden aspekt tak komplexního příběhu. Proto bude asi ještě dlouho trvat, než začne diskurz, který pomůže hojit hluboké rány přímých obětí bývalého režimu – dětí komunistických i nekomunistických politických vězňů.

Jana Švehlová, PhD.