Editorial

Vážení čtenáři,

velmi nás potěšil váš mimořádný zájem diskutovat o nové podobě Respektu. Do debaty se zapojila dokonce i MF Dnes, kde Josef Chuchma píše o konci „novinářského étosu“, protože jsme změnili grafiku a papír. Dodává, že se tím „bašta kritické a investigativní novinařiny“ rozmělnila.

Vážíme si té starosti, ale můžeme všechny uklidnit, protože v Respektu neurčuje obsah kvalita papíru.

A teď k číslu, které držíte v rukách. Zřejmě jen málokdo se v této zemi netěší na situaci, kdy budou korupčníci slýchat u soudu tvrdé rozsudky. Přesto když jsme pročítali novinové články a sledovali televizní reportáže ze soudu s Pavlem Šrytrem, který měl uplácet sociálnědemokratického poslance Pavla Ploce, něco nás zarazilo. Nejenže nebyl předložen ani jeden důkaz, ale nikde nezazněl motiv. Chvíli se zdálo, že je to jen proto, že se prostě nikdo z médií na pohnutky neptal. Pátrání Ondřeje Kundry (viz str. 22) ale ukázalo, že se na motiv neptali ani soudci, a to už je vážný problém.

Jiné motivy, tentokrát související s naší historií, na stránkách Respektu zkoumají přední čeští historici Pavel Kosatík a Jiří Suk. První z nich rozebírá vznik kultu jménem Tomáš G. Masaryk, od jehož smrti v pátek uplyne sedmdesát let. Rozhodně stojí za to přemýšlet o tom, jak je možné, že se stal z tohoto muže miláček národa, když ještě nedlouho předtím o něm v tisku psali: „Zapomeň, že jsi se narodil z české matky, že jsi kráčel po české půdě, my tě z našeho národního těla vylučujeme, jako šerednou hlízu.“ Historik Suk pak recenzuje vydání kompletní dokumentace Charty 77.

Titulní článek čísla (strana 16) připravil kolega Petr Třešňák, který se vydal zjišťovat důvody, proč je Česko stále lákavějším místem pro zahraniční investory. Ti tu naštěstí už nebudují jen továrny na auta, ale zřizují zde sídla známých firem, které se mimo jiné zabývají třeba komunikací.

Podle různých měření a žebříčků řadí investoři Česko mezi pětici nejlákavějších míst na světě pro podnikání. Neplatí už totiž stará bolest, že jen málokdo umí anglicky. Zahraniční firmy láká i šikovnost zdejších zaměstnanců a stabilita politické scény.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přeji vám příjemné čtení.

ERIK TABERY