Editorial

Milí čtenáři,

tímto vydáním se loučíme s novinovým papírem. Další Respekt (č. 36) už vyjde v novém formátu a na lepším papíře. Ukázku toho, jak bude vypadat grafika a některé rubriky, najdete ve vloženém letáku.

Někteří z vás se nám svěřovali se svými obavami, zda touto změnou nepřijde Respekt o část své identity, a psali nám, že jim vyhovuje původní formát a novinový papír jako záruka tradice, na níž jim záleží. Zárukou identity Respektu však není kvalita papíru či jeho rozměr, ale především jeho redakční tým. A ten zůstává celistvý.

Je pravda, že Respekt prochází největší vizuální změnou od svého vzniku. V tomto smyslu však jen navazuje na historickou sérii vnějších změn, jimiž procházela lidská komunikace od samotného zrodu písma. Začínalo na kameni, prošlo kůží a papyrem až k papíru či tekutému krystalu, jeho tvar se měnil od kaligrafických tahů až k dnešním úsporným křivkám, rodilo se pod rukama klášterních opisovačů přes knihtisk až po dnešní úder klávesnice. Dokonce i český samizdat, z jehož étosu svobody a nezávislosti Respekt dodnes čerpá, se vyvíjel od průklepového papíru a cyklostylu až po xerox.

Po celé dějiny písma a způsobu jeho šíření se vedly debaty o tom, zda vnější změny neničí podstatu a smysl samotného sdělení. A vždy se ukázalo, že obavy ze zplanění obsahu byly zbytečné. Moderní technologie sice otevřely stavidla záplavě povrchnosti, avšak lidská touha po pravdě, byť komplikovanější, zůstává stále stejně silná. Respekt toho je důkazem.

Příjemné čtení například o slovenských medvědech vám přeje

Martin M. Šimečka