Tesáky, drápy a kulovnice
Zatímco v Čechách jsou velké šelmy v podstatě vybité, podle slovenského tisku to vypadá, že u našich sousedů vypukla válka.
Zatímco v Čechách jsou velké šelmy v podstatě vybité, podle slovenského tisku to vypadá, že u našich sousedů vypukla válka. Letos napadli medvědi už minimálně pět lidí. A Slováci se teď dohadují, jak dál. V horách a lesích se právě roztáčí další kolo pradávného střetu divočiny a moderního světa.
Jsme pod horou Grúnik ve Vysokých Tatrách. Právě jsme dorazili z Liptovského Hrádku. Asi půlhodinky odtud je medvědí ráj Koprová dolina. Ochránce národního parku Erik Baláž (26) nás ale vede strmou cestou vzhůru. Nedávno tady v hoře objevil starou loveckou stezku. Desítky let ji nikdo nepoužíval, zarostla. V lese ji obnažil orkán před dvěma lety.
Všude tu jsou vlčí a medvědí stopy. Trus šelem s nestrávenou jelení srstí. Sotva znatelná stezka nás vede neprostupným lesem do dosud skryté medvědí zóny pod horu Všiváky. „Za den jsem tu viděl až třináct medvědů,“ říká Erik. Jsme u vodopádů ve výšce asi 1500 metrů. Pod námi se v mlhách leskne Koprový potok. Všude kolem se táhnou zelené hřebeny s temnými zářezy hlubokých roklí. „Vylezu nad žlaby,“ ukazuje Erik na hory nad údolím, „a koukám po medvědech,“ popisuje svůj ideální den. Být nad medvědy totiž znamená nerušit je. A také být v bezpečí. „Jako na posedu,“ dodává Erik.
V Koprové dolině, kde medvědy nikdo neruší, trvá jejich zimní spánek až pět měsíců. Tehdy medvěd nepřijímá potravu, leží v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu