Doktore, můžete mi rozměnit?

David Rath většinou nechodí pro silná slova daleko. Tentokrát bychom ale měli prohlášení stínového ministra zdravotnictví, že bude na své klinice bojkotovat povinné vybírání poplatků od pacientů, brát vážně. Vláda sice minulý týden prosadila ve sněmovně povinnost platit, ale zároveň není nikdo schopen vysvětlit, co ta citlivá a dlouho slibovaná revoluce pacientům a lékařům konkrétně přinese. Nejasnosti okolo poplatků navíc odhalují, že koalice navzdory slibům dodnes nemá jasno v tom, jak chce opravit špatně zorganizované a předražené české zdravotnictví.

Na hraně

Všechno to šlo trochu rychle. Dokonce tak rychle, že nezbyl čas ani na ty nejpodstatnější informace. „Mám z těch poplatků dodatečný příjem, či nikoli?“ ptá se Václav Chytil s pohledem upřeným na monitor počítače. „Dneska o tom přece něco bylo v novinách.“ Pan Chytil přitom rozhodně nepatří k těm, kteří by se detaily okolo zavádění poplatků měli dozvídat z novin. Tento vousatý internista už patnáct let provozuje ordinaci v pražské vilové čtvrti Košíře. Podle novely zákona o zdravotních pojišťovnách, kterou poslanci schválili v rámci „reformního batohu“ minulý týden, bude muset od 1. ledna vybírat 30 korun od každého pacienta, který projde dveřmi jeho ordinace. Do spuštění akce ještě zbývá nějaký čas, ale nervozita se hlásí ke slovu už teď. „Bohužel mi nikdo nevysvětlil, jak to má…