0:00
0:00
Dopisy14. 1. 20074 minuty

Dopisy

Z dopisů našich čtenářů.

Astronaut

Poznámka k Frankovi

Dovolte mi malou faktografickou připomínku. Ve článku o reakcích na Saddámovu popravu (Saddámův konec dělí svět, Respekt č. 2/2007) píšete, že K. H. Frank nebyl po zkušenosti s Josefem Pfitznerem popraven veřejně. Pokud si vzpomínám na knihu o advokátovi ex offo, který ho zastupoval, bylo v ní napsáno, že Frank byl popraven na dvoře pankrácké věznice a přihlíželo tomu asi 200 lidí. Ti si mimochodem museli předem vystát frontu na lístek na tuto popravu.

Je jasné, že ve srovnání se stotisícovým davem je to nicotné, ale přesto nebyl tento zločinec popraven bez účasti veřejnosti.

Lukáš Kopecký, Klatovy

↓ INZERCE

Jak na hygienu

Reaguji na článek Pach chudoby v Respektu č. 2/2007. Jistě je zásadní poskytnout lidem dostatečnou hygienu spojenou s vylučováním. Není však logické usilovat o záchody splachovací. Každý exkrement se tak objemově zmnohonásobí a při současných možnostech čištění odpadních vod by nejspíše došlo ke zdravotnímu kolapsu následným znečištěním pitných vod. Pokud o fekáliích hovoříte, měli byste propagovat záchody moderní – bez chemie a splachování, které cíleně výkaly hygienicky vysušují s následným spalováním, kdy se likvidují nebezpečné látky, které současná čistírenská technologie nedokáže odstranit, a ani kontrolovat. Mimochodem, jeden odborník vypočítal, že kdyby každý Ind požadoval použití toaletního papíru, lesy celé zeměkoule by vzaly kompletně za své!

P. S.: Pracovala jsem jako technolog pitných vod ve vodárnách.

RNDr. Kamila Štěpánková

Vážený pane Třešňáku,

již poněkolikáté jsem na stránkách Respektu narazil na podivné deformování současnosti. Vy, ale i někteří vaši kolegové se s jakousi úpornou snahou snažíte uvést do života termín Sudety pro současné české pohraničí (respektive příhraničí), naposledy například v Respektu č. 2/2007 (článek Chartistou na konci světa). Pokud pomineme původ slova Sudety v dobách dávných, tak označovalo oblast Čech, Moravy a Slezska osídlenou převážně (ale nejenom) německy mluvícím obyvatelstvem, které se postupně začalo nazývat sudetskými Němci (nejaktuálnější byl tento termín v letech před a během 2. světové války). Po nuceném a často násilném vysídlení drtivé většiny českých Němců (ale nejen sudetských, též pražských či brněnských) přestaly Sudety jako oblast fakticky existovat. V dnešní době má tedy smysl mluvit pouze o oblasti bývalých Sudet, neboť to hlavní, co dělalo Sudety Sudetami, čeští Němci, tam téměř nežijí.

PhDr. Jaroslav Otčenášek PhD., Etnologický ústav AV ČR

Jinak u nich, jinak u nás?

Velmi mě zaujal článek paní Hudally Sen o občanské dávce ožil (Respekt č. 2/07), protože dokládá, že je možné uvažovat o ekonomických otázkách novým způsobem, ale také protože ukazuje, že se v Německu takové myšlenky berou vážně. Sleduji delší dobu kampaň univerzitního profesora v Karlsruhe a šéfa řetězce drogerií dm Götze Wernera (článek se o něm zmiňuje) za „nepodmíněný příjem“ pro každého občana, s možností si navíc vydělat prací. Werner vypočítal, že stát by na tento projekt získal prostředky zvýšením DPH, při zrušení daní z příjmu. V Německu se o té myšlence konají přednášky, semináře, veřejné diskuse, referují o ní média, upozornil na ni sám německý prezident. Sleduji, jak u nás se v podstatě jenom kombinují a přeskupují stále stejné ekonomické pojmy, a kladu si otázku, do jaké míry by byla i naše veřejnost ochotna se zajímat o nové myšlenky? Nezakořenila se v ní trvalá lhostejnost příliš hluboko? A která politická strana by riskovala byť jen pokusnou realizaci nějakého neobvyklého řešení?

Dostal, Senešnice

Oprava

V glose Po Saddámovi (Respekt č. 1/2007) jsme uvedli, že hned po bývalém iráckém diktátorovi byli oběšeni i Barzán Tikrítí a Avád Bandar, odsouzení spolu s ním. Později – již po redakční uzávěrce – však irácké úřady oznámily, že jejich poprava byla odložena, aby vynikl unikátní den smrti Saddáma Husajna. Za chybu se omlouváme.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články