Hluk prázdného tlachání

Internet si na chvíli vyzkoušel roli otloukánka. Způsobila to provokativní kniha publicisty Andrewa Keena Kult amatéra aneb Jak dnešní internet zabíjí naši kulturu. Na první pohled je to vítané osvěžení, protože internet trpí známou nemocí: přehnaným nadšením. Vizionáři snadno propadají euforii, že technologie vyřeší řadu problémů a posune společnost někam dál. Skutečnost je samozřejmě taková, že technologie leccos vyřeší, ale zrovna tak mnoho nových hrozeb umožní. Svět se neposune nutně dál, spíše jinam.

Keen se zaměřuje výhradně na negativní stránku nových internetových trendů zvaných web 2.0. Jednou z domnělých výhod je takzvaná „personalizace obsahu“, která umožní, že díky chytrým algoritmům nebo spoluprací amatérů můžeme číst jen to, co nás opravdu bude zajímat. Tahle idea se Keenovi rozhodně nelíbí. Pokud můžeme číst jen to, co chceme, nehrozí nám, že ztratíme povědomí o důležitých tématech, která sice nejsou sexy, ale je nutné je znát? Výhoda novin je v tom, že nám díky své tematické šíři „nutí“ i to, po čem bychom se sami nepídili. Ani vzdělaný člověk si nebude dobrovolně vyhledávat weby o Dárfúru, zatímco v seriózním tisku takovému tématu neunikne.

Stejně tak kritizuje „demokratizaci médií“. Díky internetu může být autorem kdokoli. Keen má obavu, že v hluku prázdného tlachání zaniknou podstatné informace. V době, kdy měl přístup k médiím…