Na Bondyho ušitá Bouda

Když se nedávno po pražských tramvajích a nárožích objevily plakáty lákající na projekt Národního divadla s úderně znějícím názvem Bouda Bondy, nejen divadelní obcí zavládlo nemalé vzrušení. Vždyť dramatické dílo Egona Bondyho (1930–2007) je dodnes málo probádanou oblastí a scénicky minimálně uváděnou částí tvorby téhle literární a společenské legendy.

Porno ve sluchátkách

Bondyho provedení v Boudě, krátkodobém experimentálním prostoru postaveném vedle staré budovy, zahrnovalo pět krátkých děl: tři dramolety, recitaci poezie v podání nestora bondyovské interpretace Radima Vašinky a závěrečné scénické čtení románového eseje Leden na vsi v podání Ivana M. Jirouse nebo herce Milana Stehlíka.

Diváci byli rozděleni do čtyř skupin, aby v rozčtvrceném divadelním prostoru paralelně sledovali čtyři opakující se části programu a po směru hodinových ručiček se přesouvali k dalším dvacetiminutovým inscenacím, které se navzájem hlukově překrývaly. Rušení skromné Vašinkovy recitace ze strany děl Návštěva expertů v pojetí mladého režiséra Daniela Špinara a Jednou v noci Viktorie Čermákové přitom nezabránily ani závěsy. Tento iritující zvukový problém vyřešili avantgardní loutkáři Buchty a loutky při zpracování pornografické grotesky První večer s maminkou po svém tím, že všem divákům text říkali do sluchátek (přesto i do nich ruch z okolních prostor pravidelně pronikal).

Svým…