Jaké moderní autobusy?
Z oslavného článku P. Harnoce Železnice už nemá přednost (Respekt č. 5/06) by se nezasvěcený čtenář mohl domnívat, že po silnicích České republiky se prohánějí moderní a pohodlné autobusy řízené ochotnými a usměvavými řidiči a že přepravci se předhánějí, kdo dopraví zákazníky rychleji, levněji a komfortněji; do míst, kam chtějí cestovat, a v časech, kdy chtějí cestovat. Bohužel skutečnost je poněkud rozdílná. Konkurence mezi těmi 123 (!) firmami funguje pouze na nejlukrativnějších linkách mezi Prahou a velkými (zpravidla krajskými) městy, jinde je cestující vydán na milost a nemilost v podstatě monopolním krajským ČSAD, protežovaným a chráněným před konkurencí krajskými úřady, které dělají jízdní řády tak, aby to vyhovovalo jim, bez ohledu na cestující. Malý příklad: do Písku či Tábora se lze z Prahy dostat i ve večerních hodinách celkem bez problémů (konkurence jakžtakž funguje); pak nastávají potíže, chce-li se člověk dostat do menších obcí na Písecku nebo Táborsku, poslední autobusy odjíždějí okolo 18. hodiny. Pokud člověk cestuje později, nezbývá mu než použít služeb p. Harnocem dehonestovaných ČD; vlaky jezdí až do 22. hodiny.
Technická úroveň autobusů a kultura přepravy je kapitola sama pro sebe: špinavé, v zimě často nevytopené, v létě nevětratelné, nerudní šoféři, přecpané autobusy, kde si lidé div…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu