Železnice už nemá přednost
Hlavní tíha úkolu zabezpečit lidem v Česku možnost cestování veřejnou dopravou tady už dlouho leží na linkových autobusech. Ty jen v roce 2004 – řečeno výmluvnými čísly – přepravily víc než 300 milionů cestujících, zatímco po konkurenční železnici jela zhruba polovina.
Hlavní tíha úkolu zabezpečit lidem v Česku možnost cestování veřejnou dopravou tady už dlouho leží na linkových autobusech. Ty jen v roce 2004 – řečeno výmluvnými čísly – přepravily víc než 300 milionů cestujících, zatímco po konkurenční železnici jela zhruba polovina. Už to ukazuje, čím zdejší pasažéři cestují raději. A poznáme z toho i nepružnost řízení české železnice, která neuzpůsobuje nabídku skutečné poptávce. Sotva čtvrtinové využití přepravní kapacity pak tento způsob dopravy výrazně prodražuje. Problém je, že celou tuto legraci pak platíme z veřejných zdrojů.
Kdo platí
Autobusovou dopravou na bázi veřejné služby se v Česku zabývá 123 firem, přepravu lidí po železnici obstarávají de facto monopolní České dráhy a čtyři malí oblastní dopravci. Podrobnější čísla, za která se jim daří byznys udržovat v chodu, nabízí rámeček. Vezmeme-li tyto údaje vážně, musíme připustit neudržitelnost často opakovaného tvrzení, že železnice je nejlevnější druh osobní dopravy. Ta teze platí pouze ve vztahu vůči cestujícím, ale ne pro toho, kdo má hradit prokazatelnou ztrátu, tedy pro společnost jako celek. Ve snaze udržet si zákazníky zavedly České dráhy systém nepřeberného množství slev, kterými sice stlačily cenu jízdného, ale následkem je, že tržby na železnici kryjí pouze čtvrtinu nákladů, zatímco autobusy to dokážou ze 60 procent. To samozřejmě vytváří napjatou situaci:…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu