0:00
0:00
Civilizace10. 12. 20067 minut

Galileo míří do kosmu

Zjistit při pohybu ve městě nebo v lese, kde se právě nacházím, najít nejkratší trasu k cíli – to vše dnes není problém. Nic podobného by ale nebylo možné bez sítě navigačních družic.

Astronaut

Zjistit při pohybu ve městě nebo v lese, kde se právě nacházím, dozvědět se, kolik kilometrů ujel vůz po dálnici, najít nejkratší trasu k cíli – to vše dnes není problém. Nic podobného by ale nebylo možné bez zdánlivé maličkosti: sítě navigačních družic, které krouží kolem planety a nepřetržitě vysílají signál, pomocí něhož lze velmi přesně určit polohu na zemském povrchu. Prozatím existují dvě soustavy satelitů, které to umožňují; americký systém GPS a ruský GLONASS, který ovšem zdaleka nepokrývá celý svět. Brzy se k nim má připojit evropský systém Galileo.

Ještě nedávno se zdálo, že se Evropa na něco tak náročného nevzmůže. Počátkem roku 2002 se systém Galileo nacházel ve stadiu klinické smrti. Evropské země nemohly najít jednotnou řeč, chyběly finanční prostředky, Spojené státy se k projektu stavěly odmítavě. Dnes je ale situace úplně jiná: evropské satelity nakonec kolem Země obíhat budou.

Nápad vytvořit protiváhu americkému GPS (Global Positioning System) se objevil už počátkem devadesátých let. Důvod byl prostý: přesnost GPS je v závislosti na podmínkách zhruba čtyři až dvacet metrů, nicméně americká armáda, která systém provozuje, do něj pro civilní uživatele záměrně vnášela odchylku Selective Availability (selektivní dostupnost), která činila až sto metrů. Některým aplikacím nabízel GPS dostatečnou přesnost i s tímto záměrným zkreslením, pro mnoho jiných se ale nehodil.

Evropské země se proto začaly zaobírat myšlenkou vytvořit vlastní,…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články