Chorobně expresivní barvy

V prvním sále na vás z obrazů shlížejí nemocní, umírající a mrtví, duševní rozpoložení autorů děl ilustruje Kocianova plastika Úděl umělce s postavou zakusující se do palety. Projdete výstavu, ujdete zhruba kilometr, dojdete do druhé galerie a v prvním sále na vás z obrazů shlížejí nemocní, umírající a mrtví, duševní rozpoložení autorů děl ilustruje Kocianova plastika Úděl umělce. Zažíváte déjà vu? Ne, to se jen dvě pražské galerie rozhodly ve stejný čas podívat se na stejný úsek dějin našeho umění.

Tým kolem kunsthistorika Otta M. Urbana se zaměřil na výtvarnou dekadenci, jejíž epochu vymezil roky 1880–1914. Průzkum završil velkou výstavou V barvách chorobných v Obecním domě a výpravnou obrazovou publikací. Tým kolem historičky umění Marie Rakušanové se soustředil na výtvarný expresionismus, jehož epochu vymezil roky 1890–1914. Průzkum završil velkou výstavou Křičte ústa! v Městské knihovně a obrazovou publikací, o jejíž výpravnosti bude možno hovořit až v lednu, kdy ji vydá Academia (texty měl Respekt už k dispozici). Oba projekty nově interpretují dramatické dění přelomu století a oběma se to daří, aniž by si jejich závěry odporovaly. Nicméně pro návštěvníka bude lepší, když si mezi zhlédnutím výstav i četbou katalogů dopřeje časový odstup. Jinak se mu totiž mohou akce pěkně pomotat.

Útěky do jiných světů

Díla z přelomu 19. a 20. století ukazují, že…