Proč je Island báječný

Island se mění. O překot a doslova před očima. Venkov se vylidňuje, od 90. let pohádkově roste ekonomika a Islanďané skupují ve velkém dánské a britské letecké společnosti a obchodní řetězce. V novinách už nejdůležitější místo nezaujímají zprávy o treskách a sledích, ale pohyby akcií. Ještě po druhé světové válce šlo o jednu z nejchudších zemí Evropy, teď patří podle statistik mezi ty nejbohatší. A nejen ekonomicky. Stejně často na kontinentu slýcháme o islandském kulturním zázraku. Jak vypadá zblízka?

Pivní revoluce

Řekne-li se islandská kultura, možná se vám vybaví totéž co autorům sloupku Deset důvodů, proč je Island báječný, který v půli ledna otiskl magazín britského deníku The Times. Na prvním místě tu stojí, že Islanďané jsou národ spisovatelů a čtenářů, a pod bodem čtyři uvádí časopis hudební hvězdy Sigur Rós, Múm, a hlavně dosti neskandinávsky vyhlížející zpěvačku Björk Guðmundsdóttir. Možná si s Islandem spojíte také álfy čili skřítky, na které údajně dle citovaného časopisu stále věří polovina zdejší populace. Je to pravda, nebo pouhá klišé?

Začněme ale odjinud. První kulturní dojmy budou trochu prozaičtější. Islanďané většinou nepoužívají kapesník, věčně popotahují nebo smrkají rovnou na zem a s oblibou zdůrazňují, že je to hygieničtější. Už nějakých třicet let si tu všichni tykají a oslovují se křestním jménem, pod kterým jsou mimochodem řazeni i autoři v…