Ekonomicky hot, politicky čehý

Kdyby se manažeři chovali jako vrcholní politici, jejich firmy brzy zkrachují.

Porážka dosud vládnoucích lidovců Wolfganga Schüssela v Rakousku jako by podtrhla rozmarný podzim středoevropských zemí. Kdysi to býval předěl mezi západním světem a komunistickým blokem. Na jedné straně Rakousko či Německo, na straně druhé Československo nebo Polsko. Dnes je to silné a dynamické srdce Evropy zažívající hospodářskou prosperitu. Letos bude růst HDP zemí střední Evropy 5,2 procenta, což více než dvojnásobně předčí výsledek eurozóny. Státy tak připomínají díky ekonomice šelmy deroucí se stále dopředu. Jenomže zdejší vládní polické strany prohrávají volby. Anebo jen stěží dávají dohromady koalice a tápou v problémech. Jsou nestabilní a z pohledu zahraničních investorů rizikové. Proč tedy ekonomický růst nestimuluje voliče volit vládní strany?

Vždyť je to jakoby postavené na hlavu: Ekonomika ČR rostla v prvním čtvrtletí o 7,1 procenta, nejvíce v dějinách. Ve druhém kvartále pak o slušných 6,2 %. Přesto Paroubek volby nevyhrál. Dzurinda se musel sklonit před opozičním rétorem Ficem, i když slovenský HDP rostl letos zkraje roku o 6,3 % a o provedených reformách psaly listy The Economist nebo Financial Times oslavné ódy. Ficův předchůdce Dzurinda byl v zahraničí považován za reformátora č. 1, ale většina Slováků mu nemohla přijít na jméno. Také polská vláda se narychlo a překvapivě měnila, i když růst HDP o 5,2 procenta byl pro zemi z říše snů. A…