Švédi, hybaj do práce

Před půl rokem čtyřiadvacetiletá obyvatelka Stockholmu Lina Soderbergová poprvé v životě tvrdě narazila. Ačkoli si myslela, že po promoci sežene dobře placené místo, ani po šesti měsících nemá štěstí. „Absolvovala jsem přes sto různých pohovorů, ale vždy mi řekli, že mě nechtějí. Ne proto, že bych pro ně nebyla dost kvalifikovaná, ale protože by za mě museli státu odvádět vysoké pojistné a nemohli by mě snadno propustit,“ svěřila se nedávno deníku Financial Times.

Stejný příběh by mohla vyprávět téměř třetina mladých Švédů. Místo nástupu do práce začali po vysoké škole pobírat vysoké dávky v nezaměstnanosti, na které si řada z nich časem vypěstovala závislost.

Právě mladí lidé jako Lina možná rozhodnou nedělní volby. Koalice čtyř pravicových stran (Aliance) si udržuje mírný náskok nad 12 let vládnoucími sociálními demokraty premiéra Görana Perssona a její politici mohou teprve potřetí od války usednout do ministerských křesel. Boj s nezaměstnaností mladých je nejskloňovanějším volebním šlágrem.

Vyjde to nastejno

Problém je v tom, že švédský pracovní trh je svázán řadou ochranářských omezení. Firmy v podstatě nemohou propouštět, tudíž se bojí zaměstnávat mladé a raději najímají pracovníky načerno, protože za ně pak nemusí odvádět nic státu, a navíc se s nimi mohou kdykoli rozloučit.

Opozice svůj plán řešení představila před pár týdny. Její předáci slíbili, že sníží zdravotní a sociální odvody zaměstnavatelům a zároveň…