0:00
0:00
Ekonomika2. 9. 20065 minut

Jsou zahraniční investoři vítáni?

Liberalizace režimů přímých zahraničních investic prakticky všemi státy se stala hnací silou vnitropodnikového obchodu. Blíží se ale tyto dobré časy ke svému konci?

Karl P. Sauvant
Astronaut

Podnikatelské peníze přicházejí, ale i odcházejí

Celosvětové toky přímých zahraničních investic (PZI) v posledních dvou dekádách prudce vzrostly, ze 40 miliard USD na počátku 80. let na 900 miliard USD loni. Úhrnný objem PZI se přiblížil 10 bilionům USD, čímž se staly nejvýznamnějším mechanismem dodávání zboží a služeb na zahraniční trhy: tržby zahraničních poboček dosahují celkem zhruba 19 bilionů oproti celosvětovým exportům ve výši 11 bilionů. Zároveň se liberalizace režimů PZI prakticky všemi státy stala hnací silou vnitropodnikového obchodu – mízy vznikajícího systému integrované mezinárodní produkce a už dnes asi třetiny světového obchodu. Blíží se ale tyto dobré časy ke svému konci?

Obranné reakce

↓ INZERCE

Zahraniční investice mohou mít řadu přínosů, ale mohou také něco stát. V 70. letech, kdy uskutečňování takových investic ze strany nadnárodních korporací upoutalo pozornost veřejnosti, byly mnohé vlády přesvědčeny, že cena investic přesahuje jejich přínosy, a proto je držely pod kontrolou. Vedeno vyspělými zeměmi, kyvadlo začalo obracet směr v 80. letech. Ač kdysi považovány za součást problému, PZI se staly součástí řešení hospodářského růstu a rozvoje.

Nic to nedokládá lépe než změny v národních režimech přímých zahraničních investic. Jak zaznamenává Konference Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji, z 2156 změn, jež byly provedeny v letech 1991 až 2004, bylo 93 % namířeno k vytvoření prostředí…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Svět s napětím sleduje české vědceZobrazit články