Velká sestra Glo

Výraz „železná lady“ je nadužívaný až běda. Míří na adresu prakticky kterékoli političky, jež se odmítá chovat bezvýhradně podle modelů vnucovaných ženám mužskou částí společnosti. Ale filipínská prezidentka Gloria Macapagalová-Arroyová si tu nálepku zaslouží. Dokládá to výjimečný stav, který vyhlásila letos v únoru, i pokusy o její ústavní odvolání. Už několikátý v řadě se odehraje toto pondělí.

Filipíny se letos v indexu demokratických práv a občanských svobod, který každoročně sestavuje americký Freedom House, propadly z kategorie svobodných států do společnosti těch „částečně svobodných“. Pro zemi, která se honosí první republikánskou ústavou v Asii, to není lichotivé vysvědčení. Rovněž nelze pochybovat o tom, že zjištěné demokratické manko padá na vrub sílícím autoritářským tendencím momentálně jediné asijské prezidentky, ženy stojící v čele jediného většinově křesťanského státu v Asii – země, kde Pražské jezulátko představuje atraktivnější symbol než mezi občany samotné české metropole.

Geny a spolužák Bill

V dubnu oslaví současná obyvatelka prezidentského paláce Malaca?angu šedesátiny. Není to samoúčelná poznámka – objasňuje totiž, že GMA, jak Filipínci její dlouhé jméno s oblibou zkracují, se na rozdíl od všech svých předchůdců (a jedné předchůdkyně) v úřadě hlavy státu narodila už do éry nezávislosti.

Filipíny definitivně…