Kdo zabil český film

Desítky milionů, na které filmaři ztratili naději, přinesly na konci týdne další potíže. Čeští tvůrci stáhli svá díla z programu dnes zahájeného festivalu dětského filmu ve Zlíně. Současně se objevují hrozby, že někteří z nich odvolají své filmy i z mezinárodních přehlídek.

Lepší než nic

Jde opravdu o hodně. Čeští filmoví tvůrci si už léta stěžují, že ve srovnání s evropskými kolegy tvoří svá díla v nuzných podmínkách. Provinčních filmů, které oslovují vkus místního většinového diváka, je dost, ale filmaři mají i smělejší ambice – točit zajímavá díla, schopná uspět ve světové konkurenci. A právě minimální podpora ze strany státu způsobuje, že český film se na mezinárodní scéně dostává do stále větší izolace.

Argumenty prezidenta Klause, že film je normální byznys a nepotřebuje podporu, bylo bohužel nutné předpokládat. K němu se ale přidal nezájem poslanců, který důležitou změnu po prezidentově stopce provázel. Prohlášení ministra kultury Vítězslava Jandáka, že je mu jedno, jak hlasování dopadne, jen připomnělo, že zákonodárci měli na své poslední předvolební schůzi opravdu jiné starosti.

Je to škoda. Český film se letos v Cannes nejistým krokem vracel na mezinárodní scénu. Do prestižního programu Producers on move, který umožňuje producentům získávat potřebné kontakty a domlouvat mezinárodní koprodukce, byla vybrána Karla Stojáková (Restart, Slávek the Shit) a…