Sístání volá k rozumu

Slyšíme-li slovo ájatolláh, většina lidí si představí jméno Chomejní, hrozbu islamistické revoluce v Íránu a jejích důsledků. Ale nesmíme házet do jednoho pytle. Vždyť ájatolláh Sístání je v dnešním Iráku nadějí – má autoritu, aniž by se opíral o bojůvky „ostrých hochů“. Čím to?

Irák očekává první klasická zkouška povolební demokracie: ukáže se, zda vítězná většina dokáže hrát podle pravidel a respektovat zájmy menšin. Přitom o prvky zmíněné naděje – o všeobecné volby, jednotný šíitský blok i dosavadní respekt k menšinám – se zasloužil právě Sístání. Jako nejváženější šíitský duchovní požívá nejen velkou autoritu mezi 14 miliony iráckých šíitů, ale dokázal také jako jediný artikulovat jejich politické zájmy vůči Pentagonu. V krizových situacích mobilizoval podporu veřejnosti. Loni se odmlčel, začátkem prosince ale vyzval k účasti na volbách a po nich k vytvoření široké vládní koalice, zahrnující i sunnity, kteří v ústavním procesu zatím nejvíc ztratili.

Vliv duchovního, který již skoro 50 let žije prakticky klášterním životem v šíitském svatém městě Nadžafu na jih od Bagdádu a nikdy se politicky neprojevoval, byl i nebyl překvapením. Alí Husajní Sístání se narodil ve východoíránském Mašchadu v roce 1930. Studoval nejprve v íránském Komu, v roce 1951 přešel do Nadžafu, centra šíitské teologie, kde studoval a učil u velkého ájatolláha Chúího a kde od roku 1992 vede…