Šedí panteři ve vládě

Levičáci, pravičáci, klerikálové, extremisté nejrůznějšího ražení – tyto směry už okusily moc leckde ve světě. Cestu Zelených k vládě ukázalo v roce 1998 Německo. Ale vládní účast důchodců, šedých panterů, jak si v zárodcích svého politického hnutí sami hrdě říkali, to je novinka. Prioritou se může pochlubit Izrael, kde ve čtvrtek koalice dostala posvěcení. Má to svou logiku. Hlavní ideu voleb, stažení z většiny Západního břehu Jordánu, prosadil již loni Ariel Šaron.

Voliči si tak mohli dopřát luxus menšího zájmu o bezpečnost s tím, že je o ní už rozhodnuto. Výsledek se dostavil: „Ohromující síla strany důchodců, slibné pozice sefardského Šasu i labouristů, to vše dokládá touhu Izraelců ukončit přehlížení seniorů, sociálně slabých, nezaměstnaných, matek samoživitelek, velkých rodin, nemocných, postižených, umírajících,“ napsal hned po volbách Bradley Burston, bloger listu Ha’arec. Ukázalo se, že tento typ žurnalisty dokáže vycítit realitu mnohdy lépe než ctitel sofistikovaných analýz. Nová vláda je totiž složena z vítězné Kadimy (za stažení), labouristů (za sociálně slabé), Šasu (za velké rodiny ultraortodoxních) a důchodců. Strana Gil (Věk) získala 7 mandátů z celkem 120 natolik nečekaně, že ještě den po volbách měla na webovém přehledu jmenovitě obsazeno pouze 6 míst. Izraelskou zkušenost ovšem nelze zobecňovat. Koneckonců lídrem strany Gil je Refael (Rafi) Ejtan (79…