Mimochodem

Televizní záběry ze zákulisí asijských restaurací značně otřásly trávicími trakty české veřejnosti. Proslýchá se, že hloubkovou kontrolou čínských kuchařů pouze vyvrcholil kompetenční spor mezi českými hygieniky a českými obchodními inspektory, nicméně efekt stál za to. Díky pohotové souhře inspekce a kamer byly zlořády nejen odhaleny, ale také okamžitě předvedeny národu. Potrvá jistě pár let, než se nám při pohledu na pagodovité piktogramy v záhlaví jídelníčků přestane vybavovat past na myši mezi hrnci a mrtvá ryba ve kbelíku s divně žlutou vodou. Čeští hospodští se mohou těšit na vyšší tržby, neboť jejich orientální konkurence utržila ránu takřka smrtelnou.

Ke starým kulturám asi patří kapka dekadence, jež opojení slastmi přibrušuje jemným zhnusením. Z chlapecké četby si pamatuji, že hrdinové starých dobrodružných knížek, pokud se dostali do čínského prostředí, museli pojídat shnilá vejce a vlaštovčí hnízda. Vždycky je překvapilo, jak výtečně to chutná. Sám speciality Dálného východu klidně oželím, nejsem si však jist, zda inspektoři skončí u Číňanů. Nechystají se náhodou prověřit přivandrovalce po řadě? Co když si příště umanou znechutit mi kuchyni řeckou nebo mexickou, neřkuli italskou? A dojde na Čechy? Za socialismu tady šéfové restaurací hodnotili zdatnost svých kuchařů hlavně podle toho, jak šikovně uměli šidit. Pravý profesionál dokázal například připravit krvavý biftek i z přední flákoty, kterou za tím účelem máčel týdny v oleji. Dělá se to ještě? Ukážou…