Ve veřejných sbírkách na pomoc pro jihovýchodní Asii se zatím vybralo 150 milionů korun a je to jedna z nejlepších zpráv z poslední doby. Jako by společnost vzala na vědomí, že patří k bohatší části světa, z čehož neplyne jenom radost a vcelku klidný život, ale i odpovědnost a schopnost myslet na ty, kdo jsou v maléru. Navíc Češi nepotřebovali žádné výzvy od politiků nebo popkulturních celebrit, přispívali humanitárním organizacím rychle a sami od sebe.
Vláda byla od počátku ve vleku veřejného mínění i jednání. Na okamžitou pomoc poslala minulý týden 15 milionů, pak přidala ještě slib o výhledové sumě 200 milionů na obnovu a rozvoj postižených oblastí. Zkušenost říká: teď bude třeba dávat pozor, aby se přislíbená suma časem „pragmaticky“ nerozplynula.
Fotbal bližší než kabát
Vládních 15 milionů korun je očividně málo. Kdyby Česká republika patřila k zemím, jejichž politická reprezentace se snaží vší silou vyřešit krizi veřejných financí, a proto šetří, jak může, dalo by se to pochopit – dáváme jako projev účasti tolik, kolik zrovna můžeme, pomoc bude potřeba i jindy a v jiných částech světa. Všichni ale vědí, že vláda spořivostí nevyniká, že poslanci koncem roku prosadili například mnohamilionové dotace spřáteleným sportovním klubům a že z loňského rozpočtu zůstaly nevyčerpané miliardy. Pravda, vládu momentálně svazují předpisy: o své vůli – tj. bez…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
