Knihy

Profesor Albert Pražák (1880–1956), přední literární historik meziválečné éry, bývá dnes připomínán hlavně v souvislosti s pražským povstáním, jehož byl formální hlavou. Jeho vědecké dílo je opomíjeno pro pozitivistickou metodu, jež se zdá překonaná, a kvůli Slovákům. Pražák sice vybudoval vědecké základy dějin slovenské literatury, učinil to však v duchu vyhraněného čechoslovakismu a štúrovské přesvědčení o svébytnosti slovenštiny pokládal za romantický výstřelek. Své paměti s názvem Politika a revoluce dopsal roku 1949, vydání se však dočkaly až po více než půlstoletí díky nakladatelství Academia. Text sepsaný pádným slohem přináší neotřelé pohledy na události. Přibližuje také dobovou atmosféru a ideje.

Český archeolog

Eduard Droberjar

(nar. 1963) se v knize

Věk barbarů

z nakladatelství Paseka vrací k otázkám, které v minulých dvou stoletích vyvolávaly vášnivé nacionální spory. Už její podtitul

České země a stěhování národů z pohledu archeologie

by německé spoluobčany asi provokoval: jaképak české země, když tady Češi tenkrát ještě nebyli! Archeologický výzkum nicméně v českých zemích probíhá, byť odhaluje stopy předslovanského, vesměs germánského či hunského původu. Autor z různorodých nálezů neodvozuje žádné převratné teze a leccos navíc zůstane už navždy nezodpovězeno.