Jak se myslí v podnebesí

Představy o čínském myšlení jsou u nás už osmdesát let svázány s Mathesiovými parafrázemi staré čínské lyriky. Kontrast jejich nostalgické něhy s brutální tváří novodobé Číny zarážel, příčinou však bylo kulturní nedorozumění: české Zpěvy staré Číny daleko víc odpovídaly sentimentálnímu vkusu evropského publika než původním předlohám. Také první překlady starých čínských filozofů vyznívaly jako poeticky zamžená moudra, ale o skutečných cestách čínské filozofie jsme většinou neměli ponětí. Obšírněji je pojednal teprve Egon Bondy v jednom ze svazků svých Poznámek k dějinám filozofie, který vyšel v samizdatu roku 1984, oficiálně pak o devět let později pod názvem Čínská filozofie. Kniha, kterou letos vydal přední český sinolog Oldřich Král, se jmenuje rovněž Čínská filozofie, název je pouze doplněn podtitulem Pohled z dějin. Nenápadně je tak naznačena podstatná odlišnost od Bondyho díla, jež na čínskou filozofii pohlíží spíš z evropské perspektivy a charakterizuje ji zavedenými pojmy, jako je idealismus, racionalismus, empirie, ontologie apod. Ani Král se evropskému pojmosloví nijak úzkostlivě nevyhýbá, větší důraz však klade na původní významy čínských slov a znaků. Tím jaksi zevnitř ukazuje, že jazykový materiál může naprosto zásadně předurčit podobu myšlenkových staveb.

Domov pod nebesy

Prvními Evropany, kteří se důvěrněji seznámili s čínskou vzdělaností, byli jezuité, kteří se…