0:00
0:00
Scéna3. 4. 20054 minuty

Co se děje ve světě

Jako můra ke světlu je turista v rumunském hlavním městě Bukurešti přitahován k nevkusné čtvercové stavbě, která rozcapeně sedí na jednom z mála pahrbků jinak rovinatého města a vypadá jako olbřímí bílý dort. Dnes Parlamentní palác, v době svého vzniku Palác republiky, obecně však známý prostě jako Ceaušescův palác – tenhle symbol vyšinutého megalomanství nechybí v žádné turistické příručce. Kvůli téhle, dnes prý podle Guinessovy knihy rekordů druhé největší stavbě světa po Pentagonu, nechal diktátorský manželský pár Nicolaea a Eleny Ceaušescových v 80. letech zplanýrovat pětinu Bukurešti, včetně jedné katedrály a více než tuctu kostelů. Ale i ten, kdo by si chtěl odpustit onu zvláštní zvrhlost turisty jít se podívat na věci, za které by se doma styděl, má od loňského podzimu dobrý důvod palác navštívit. Na konci října bylo v jedné jeho části otevřeno Národní muzeum současného umění (MNAC). I přes svůj velkorysý výstavní prostor sto šedesáti tisíc čtverečních metrů zabírá muzeum pouhá 4 procenta z celku paláce.

Astronaut
Fotografie: Vítejte v druhé největší stavbě světa. Foto Daniel Anýž Autor: Respekt

Jako můra ke světlu je turista v rumunském hlavním městě Bukurešti přitahován k nevkusné čtvercové stavbě, která rozcapeně sedí na jednom z mála pahrbků jinak rovinatého města a vypadá jako olbřímí bílý dort. Dnes Parlamentní palác, v době svého vzniku Palác republiky, obecně však známý prostě jako Ceaušescův palác – tenhle symbol vyšinutého megalomanství nechybí v žádné turistické příručce. Kvůli téhle, dnes prý podle Guinessovy knihy rekordů druhé největší stavbě světa po Pentagonu, nechal diktátorský manželský pár Nicolaea a Eleny Ceaušescových v 80. letech zplanýrovat pětinu Bukurešti, včetně jedné katedrály a více než tuctu kostelů. Ale i ten, kdo by si chtěl odpustit onu zvláštní zvrhlost turisty jít se podívat na věci, za které by se doma styděl, má od loňského podzimu dobrý důvod palác navštívit. Na konci října bylo v jedné jeho části otevřeno Národní muzeum současného umění (MNAC). I přes svůj velkorysý výstavní prostor sto šedesáti tisíc čtverečních metrů zabírá muzeum pouhá 4 procenta z celku paláce.

S čistě provedenou architektonicky moderní fasádou muzea a nekomplikovaným vnitřním designem působí MNAC jako nějaký revoluční upgrade, nebo spíše modul nové generace zasunutý do fosilní struktury paláce. A stejně jako forma i obsah muzea byl zatím velmi zajímavý. MNAC nemá vlastní stálou expozici, o proměnlivou výstavní náplň se starají dva lidé, kteří už předtím ve svých vlastních…

↓ INZERCE

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc