Počet cizinců, kterým je každý rok uděleno povolení k trvalému pobytu? 1 milion. Počet ročně přijatých uprchlíků? 100 tisíc. Úspěšnost žadatelů o udělení státního občanství? 99 procent. Sociální dávky vyplácené imigrantům v prvních pěti letech pobytu? Žádné. Zvláštní víza pro specialisty, vědce nebo dělníky? Samozřejmě. To je ve zkratce americký systém přijímání imigrantů. Systém, který nese dobré ovoce. Nikoli náhodou jsou dnes Spojené státy považovány za zemi vybudovanou imigranty. Za zemi, kde má každý šanci realizovat svůj americký sen. I bez něj však není sporu o tom, že za prosperitou Spojených států amerických stojí z velké části právě dobře zvládnutá imigrace. Nejen průzkumy americké, ale i průzkumy některých evropských zemí jednoznačně dokazují, že imigranti mohou být hostitelské zemi velice prospěšní.
Pro důkazy netřeba chodit daleko. Řada imigrantů se brzy po svém příchodu zasloužila o věhlas své nové mateřské země: Albert Einstein, spisovatel Lion Feuchtwanger, jenž podstatnou část svého literárního díla vytvořil ve Spojených státech, které jej jako antifašistu po obtížném pobytu ve francouzské internaci přijaly s otevřenou náručí, nebo třeba Wernher von Braun, který pomohl Američanům porazit Sověty a dostal je na Měsíc. Zdejší azylová a migrační politika jde však bohužel jinou, „českou cestou“.
U nás v Absurdistánu
O povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu cizinci rozhoduje všemocný příslušník cizinecké…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
