Pedagogové vysokých škol dostali před Vánocemi nadílku v podobě schválených či neschválených výzkumných záměrů. Pro některé z nich to bude znamenat starost, jak v příštích letech utratit získané prostředky, pro jiné z nich to může znamenat vyhazov z práce. Abychom porozuměli tomu, co se právě na vysokých školách odehrává, je nutné říct něco o jejich financování. Zhruba řečeno vysoké školy mají k dispozici dvojí druh peněz – ten první je na výzkum, platy a opravu střechy, zatímco ten druhý se přiděluje podle počtu studentů. Problém je právě v penězích přidělených na výzkum. Dřív je vysoké školy dostávaly jakýmsi samospádem, dnes o ně musí tvrdě bojovat. Tento problém nyní zasáhl i Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, jak popsal poslední loňský Respekt.
Rozpoutaná holoseč
Pes je zakopaný v tom, že v penězích na výzkum se ve skutečnosti skrývají prostředky na provoz a důležitá část mezd, takže ty vysoké školy, které neuspěly se svými výzkumnými záměry, budou nuceny propustit dejme tomu až třetinu pracovníků. Kdo to bude? Pravděpodobně se nejčastěji bude jednat o dva typy lidí – o ty hloupé, jichž je zapotřebí se zbavit, a o ty chytré, kteří si najdou zajímavější práci jinde. Představme si situaci např. na Přírodovědecké fakultě Karlovy Univerzity, která získala z šesti záměrů jen dva, takže dnes začíná uvažovat o hromadném propouštění. Další varianty jsou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
