Lidé se bojí i vyslovit její jméno
JAKUB DVOŘÁČEK (28) studoval na Husitské teologické fakultě UK religionistiku, teologii a psychosociální práci a pak cestoval po Asii a Jižní Americe. Po návratu přijal nabídku organizace Člověk v tísni a stal se jedním ze dvou členů české mise této společnosti, která v Namibii pomáhá lidem postiženým AIDS. Zprávy z Afriky znějí hrozivě: je tu sedmdesát procent všech případů AIDS, kolem třiceti milionů nakažených. Za devět let se jejich počet ztrojnásobil. Je to skutečně tak katastrofální? Situace je dramatičtější, než naznačují čísla. V Namibii, kde pracujeme, počet nakažených neustále roste, podle expertů hrozí, že do deseti let klesne průměrná doba dožití na 35 let. Postupně vymírá produktivní populace, přibývá sirotků, o které se nemá kdo starat. Některých se sice ujmou sousedé a dají jim najíst, ale nemohou jim dát všechnu péči, kterou potřebují. Dětských domovů je málo. Stále víc dětí žije na ulici, bez rodičů, vyrůstá z nich ztracená generace.
JAKUB DVOŘÁČEK (28) studoval na Husitské teologické fakultě UK religionistiku, teologii a psychosociální práci a pak cestoval po Asii a Jižní Americe. Po návratu přijal nabídku organizace Člověk v tísni a stal se jedním ze dvou členů české mise této společnosti, která v Namibii pomáhá lidem postiženým AIDS.
Zprávy z Afriky znějí hrozivě: je tu sedmdesát procent všech případů AIDS, kolem třiceti milionů nakažených. Za devět let se jejich počet ztrojnásobil. Je to skutečně tak katastrofální?
Situace je dramatičtější, než naznačují čísla. V Namibii, kde pracujeme, počet nakažených neustále roste, podle expertů hrozí, že do deseti let klesne průměrná doba dožití na 35 let. Postupně vymírá produktivní populace, přibývá sirotků, o které se nemá kdo starat. Některých se sice ujmou sousedé a dají jim najíst, ale nemohou jim dát všechnu péči, kterou potřebují. Dětských domovů je málo. Stále víc dětí žije na ulici, bez rodičů, vyrůstá z nich ztracená generace.
Navíc podle Světové banky klesne do konce století hrubý domácí produkt Afriky na polovinu. Tu hrozbu si některé firmy uvědomují a například v Jihoafrické republice pořádají pro zaměstnance semináře o způsobech přenosu nemoci, nemocným platí léčbu a zřizují pro ně dokonce kliniky. Sami totiž vidí, že kvalifikované pracovní síly, do kterých investují mnoho peněz, jim v okamžiku, kdy nemoc přejde do vyššího stadia, nenávratně…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu