Česká psychiatrie není tak zlá

Klecová i síťová lůžka pomalu klesají na dno novinářsky vyčerpaných témat a co nevidět se nad nimi uzavře hladina. A to je škoda, protože nás v nejbližších letech čeká transformace psychiatrické péče a tlak informované veřejnosti může být jedním z motorů určujících rychlost a úspěšnost změn. Věnovat psychiatrické péči průběžnou pozornost se vyplatí mimo jiné také proto, že náklady na léčbu duševních poruch jsou enormní. Například ve Velké Británii v roce 1998 dosahovalo financování lůžkové péče 22 % veškerých nákladů na zdravotní služby. Mezi deseti nejčastějšími příčinami pracovní neschopnosti mezi 15–44letými se podle odhadů Světové zdravotnické organizace, Světové banky a Harvardovy univerzity v 90. letech umístilo pět psychiatrických poruch (depresivní poruchy, poruchy vázané na zneužívání alkoholu, sebepoškozující a sebevražedné chování, schizofrenie), a předehnaly tak i srdeční a cévně–mozková onemocnění.

Salonní kritika

Komentář Jana Jařaba Klecová lůžka jsou jen vrchol ledovce (Respekt č. 31/2004) zdůrazňuje dle mého soudu rozhodující prioritu, kterou by osoby odpovědné za připravovanou reformu psychiatrie neměly ztrácet ze zřetele – vzdělávání profesionálů a péče o jejich postoj k nemocným. Ano, investujme především do lidí. A nejen do zahraničních stáží a…