Maďarská sdružení na ochranu zájmů prostitutek vytrvale volají po – světe, div se – důsledném dodržování zákonů. Norma z roku 1999 proti organizovanému zločinu umožňuje provozovat pouliční prostituci, a sice v tzv. zónách tolerance. Místní samosprávy by zóny měly vymezit na svých územích v dostatečné vzdálenosti od veřejných institucí, aby, stručně řečeno, prostitutky nepohoršovaly obyvatele. Samosprávy se však většinou zdráhají to učinit, což před pár týdny přimělo ombudsmana Alberta Takácse k vyslovení výzvy na adresu vlády, aby konečně s touto, jak doslova řekl, „absurdní situací“ něco udělala.
Vyhrané procesy
Zóny jsou už vymezeny například v některých budapešťských obvodech nebo v Miskolci či Kecskemétu, stále jsou to však spíše výjimky. Obyvatelé si je zpravidla v blízkosti svých domovů nepřejí. A tak se většina samospráv zónám brání, jak jen může. „Děvčata radosti“ (örömlányok), jak se maďarsky říká ženám nabízejícím své tělo, dosáhla jen částečných úspěchů. Sdružení na ochranu jejich zájmů vyhrálo pár soudních sporů se samosprávami v hlavním městě, které dosud neurčily hranice zón. Podle rozhodnutí soudů z loňského roku musí například druhý a jedenáctý obvod území vytyčit. A pak tu je také verdikt Ústavního soudu o zrušení některých nařízení třetího a čtvrtého obvodu: ty formálně označily teritorium pro pouliční prostituci, ve…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
